Automata

No, když pominu to, že vyholený Banderas vypadá jako totální idiot, nelze filmu upřít pár dobrých záběrů. O tématu nepíši, to je obehrané. Druhá větev s těhotnou, a pak matkou s dítětem, měla patřit do telenovely, ne sem. Hromada filosofického žvatlání jen zpomaluje už tak se neúprosně vlekoucí děj. Ten konec byl sice na moment dobře akční, ale to, jak se Vernon jde postavit až na kraj nedodělaného mostu, to už mne donutilo k smíchu. A to nerozebírám to, že míří na Jacqa a čeká. Nikdo neví na co. Velmi důležité byly záběry na chjapecta, co si hračinkuje u moříčka s želvičkou a pak se jde koupánkovat. Bez těch by se tento film neobešel. Bože, bože, proč. Měl jsem nachystáno dvacet procent, ale protože jsem se v polovině tak nudil, že jsem spustil rychloposun, nemůže dle mých zákonů tento film dostat nic. Vlastně ano, deset procent.

Filozofická sci-fi se spoustou řečnění a minimem akce, kdy robota lze oddělat poměrně jednoduše a to dobře mířenou mezi dráty. Běhání po radioaktivní poušti s miminem v náručí, Banderasova (v reálu wife) opustila plátno velmi rychle, konec nijaký, atmosféra nikde, budoucnost lidstva značně nejistá.

Zajímavá robotická post - apo, sci - fi, která má velmi slušnou technickou stránku a audiovizuál. Zvuky, hudba, lokace, kamera i herci velmi solidní. Antonio Bandaska v netradiční roli tentokráte, ale něco tomu chybělo. Dle mého větší tah, napětí, možná akce by prospělo. Jinak poctivých 60%.

Námět je jednoduchý. V postkatastrofické době se určitý pojišťovací agent korporace robotu ROC Jacq Vaucan snaží vyšetřit případy robotů porušujících stanovené primární protokoly proti jejich změně chování. To, co objeví, bude mít hluboké důsledky pro budoucnost lidstva. A tak tu máme další filmovou a po vizuální stránce přívětivou rozpravu o fenoménu zvaném robot a nebezpečí s tím spojené. Ano, už dnes víme, co dokáže tzv. umělá inteligence. A co když tu umělou inteligenci někdo upraví tak, aby robot začal rozhodovat sám a naprosto ve všem? Potom i zákony robotiky podle spisovatele sci-fi povídek a románu Isaaca Asimova budou k ničemu. A právě s tím pracuje tento příběh, který ale na druhou stranu nepřináší nic nového. Vedle podobně zaměřených snímků se však může zařadit beze studu. Svým způsobem se vlastně jedná o detektivku, která je vlivem již provařených námětů značně předvídatelná. Příběh se odehrává v roce 2044 a je to znát ve své hlubší reálnosti. Neuvidíme tu žádné velké futuristické prvky, jak jinak bývá obvyklé a naopak zůstávají mnohé, jak se dnes říká, retro objekty. A právě po vizuální stránce v rámci atmosféry a soudobé doby vše funguje tak jak má. Pomalejší tempo je v zájmu emočních situací a ano, ty také fungují. Jediným překvapením je snad jen Antonio Banderas v hlavní roli. Zhostil se toho s plným respektem. Snímek měl omezený rozpočet, avšak filmaři se s tímto neduhem poprali skvostně. Do filmové historie se zřejmě nezapíše, ale pro fanoušky dobře promyšlené sci-fi, bude příjemnou záležitostí.