Pán much

Románový bestseller Williama Goldinga Pán much vyšel; v roce 1954; v letech 1961-1963 vynaložil proslulý divadelní a filmový režisér Peter Brook značnou námahu na to, aby vytvořil adekvátní filmový přepis tohoto temného podobenství o sporu dobra a zla v člověku. Příběh skupiny chlapců, kteří se ocitnou na pustém ostrůvku a jsou odkázáni pouze sami na sebe, je klasickou robinzonádou jen na poěátku, kdy kuci nadšeně napodobují dospělé. Tato hra se však rychle zvrhne v otřesný, stroze konkrétní obraz rozkladu základních etických hodnot. V malé societě přechází počáteční snaha o demokracii v boj o moc a ústí v krvavý divošský teror. Golingpova polemika s mýtem .,mladého Brita", který si vždy ví rady a neztrácí ze zřetele pojem vlastenectví, nachází navíc u Brooka vyjádření v popření stereotypů "dětského filmu". Hlavní charakterní vyprávění představují různé přístupy k realitě: proti zodpovědnému Ralphovi, tlustému intelektuálovi Čuňasovi a snílkovi Simonovi stojí fanaticky mocí posedlý Jack, získávající na svou stranu dobrovolně či násilím ostatní chlapce. Vzrůstající děs skupiny se personifikuje do podoby "obludy", v jejíchž službách jsou zabíjeni nejprve prasata, potom i lidé, a o níž jen Simon tuší, že je temnou stránkou jich samých. - Fiktivní začátek děje (ztroskotané letadlo mělo děti evakuovat při vypuknutí válečného konfliktu) jen zvýrazňuje souvislost ,.malého" příběhu s velkým dramatem světa na pokraji autodestrukce. Volba černobílého materiálu, dodržení jednoty místa, a práce s dětskými představiteli poskytuje Brookovi východisko pro vytvoření jedinečné atmosféry, ěinící z jeho filmu mistrovské dílo, které si nijak nezadá s předlohou. Autor/Zdroj: /Filmový přehled