Pán sedmi moří

Dočetl jsem se, že film stál tehdy závratnou částku 1,7 mil. dolarů. Ale producenti nemuseli litovat, protože film si v brzké době vydělal několikanásobně víc. A dodnes vydělává. Patří mezi nejoblíbenější filmy vysílané v TV po celém světě.

Kapitán Geofrey Thorpe (Eroll Flynn) je pirát, ale s tichým souhlasem jejího královského veličenstva královny Alžběty (Flora Robson). Přepadne loď španělského velvyslance dona Alvareze (Claude Rain), který připlouvá na návštěvu do Anglie se svou půvabnou anglo-španělskou neteří doňou Márii(Brenda Marschall), kterou chce zanechat jako dvorní dámu u královny. Film byl původně černobílý, ale v současné době je možné shlédnout jeho počítačovou, barevnou verzi (o kterou se zasloužil tiskový a televizní magnát, majitel CNN Ted Turner), který zkoupil část filmů, a nechal je postupně upravit do současné podoby. V podstatě se ve filmu i když jen čistě alegoricky ozývá předzvěst II.světové války, která se začala úzce dotýkat i američanů - válka Anglie a Španělsko - diktátorství a roztahovačnost španělského krále Felipa - jako by i když vzáleně připomínala jiného diktátora v Německu .....

Čistokrevná romantika! K tomu se nedá nic dodat. Dobrodružství, politické intriky, nadstandardní šermířské souboje, mužní gentlemani a překrásné dámy v přepychových šatech. A přes všechna ta úskalí si nakonec hlavní dvojice padne do náruče a i když to všichni čekali, vůbec to není směšné nebo trapné.

Patří mezi 501 filmů, které musíte vidět. Pán sedmi moří je téměř nachlup stejný jako "Robin Hood - Král trhanů" - stejný režisér Michael Curtiz, stejný hlavní hrdina neodolatelný fešák Errol Flynn, stejný záporák Claude Rains a dokonce i stejná pravá ruka našeho klaďase Alan Hale. A aby toho nebylo málo, skladatelem hudby je podobně jako v Robinovi Erich Wolfgang. Tímto výčtem však podobnost nekončí, jelikož i zde je použit úplně ten samý příběh. Člověk, který zlým a bohatým bere a těm spravedlivým chudákům pak všechno rozdává. Jednoho dne se zamiluje do krásné dámy a nemůže to skončit jinak, než závěrečným bojem na meče, který bude - ano, znázorněn ve stínech:) Tím ovšem nechci kapitána Geoffreye Thorpa nijak shazovat. Za ty dva roky od Hooda se sice moc nezměnil, ale mě osobně se zdálo, že nabral trošičku více drsnosti. Dokonce jsem byl chvílemi i přikován ke křeslu, což se mi u mladšího bratříčka z roku 1938 nestalo, tam jsem to jejich dobrodružství bral spíše jen jako takovou oddechovou hru, The Sea Hawk mi ale místy naháněl opravdu husí kůži...