Panna a netvor

Pohádkový příběh Františka Hrubína zpracovaný jako horror je originální filmové pojetí hodné osobnosti Juraje Herze. Ten navázal na své nejlepší filmy z přelomu 60. a 70. let a potvrdil mimořádnou schopnost vtáhnout a pohltit diváka dějem a atmosférou svého filmu. Znovu dokázal, že opravdu dobrý režisér nepotřebuje astronomický rozpočet a miliony triků k tomu aby natočil výborný a působivý film. Na poměry naší tehdejší normalizací zmítané kinematografie jde bezesporu o vysoce nadprůměrnou záležitost s jedinou výhradou "NENÍ TO FILM VHODNÝ PRO DĚTI" a s pohádkou má společný jen název a šťastný konec!

Ano, plně souhlasím s tím, že pohádka to není ani náhodou. Ne že bych z toho i dnes měl noční můry a nemohl spát, ale v dětství to tak na mě působilo. Tehdy jsem se bál i po Tarzanovi (s Ch. Lambertem).

Film mě připadá,že je natočen metodou pro Tv a taky, když jste v kině, koukáte na televizní inscenaci. Ale V.Voska je charismatický a dobrý herec,stačí jenom,když krásným hlasem promluví...

Film J.Herze mě fascinoval. Na rozdíl od Cocteauova "Zvířete - roztomilé kočičky" zvolil chladnou masku dravého ptáka se smrtonosnými pařáty. Úžasná hudba pana Hapky, nádherná kamera, správně zvolené exteriéry, výborné herecké obsazení Zdeny Studénkové - něžná dobrosrdečná, citlivá,čestná Jůlie,pana Vosky - slabého podajného otce, a Vlastimila Harapese - dravý bezcitný netvor, v nakonec vysněného prince. Tento film se nedá opravdu zapomenout, i když je to jen pohádka...a ten, kdo ho neviděl přišel o hodně(ačkoliv si myslím, že takových lidí je u nás málo) :o))