Dva dny, jedna noc

Docela perný víkend pro osobu v depresi... ale jo, díky prožitému a velmi uvěřitelnému výkonu Marion Cotillard se stáváme téměř přímými svědky ponížení prosebnice (pro pár hypotečních zlaťáků), ale i rozpaků oslovených... Mnohokrát zde padne - zkuste se vžít do mojí situace - a tady ta možnost skutečně přichází v úvahu, aniž by byla prázdnou frází, především díky autentické formě, která kupodivu nenudí, i když beru v potaz, že na červené tričko s mašličkama a bradavici na zádech jsem byla nucená dívat se tak dlouho, že jsem je málem přijala za vlastní ;-) Nicméně, další počin bratrů Dardenneových u mě ani tentokrát nepřekročil hranici lepšího průměru.

Neskutečně obyčejný příběh,ale o to nesmírně zajímavý. Buď si zaměstnanci odhlasují,že dostanou k platu odměny 1000 euro,ale nechají vyhodit jednu kolegyni pro nadbytečnost,nebo kolegyni podrží v práci,ale nedostanou svoje prémie.Rozhodnout se má v pondělí a kolegyně má víkend na to,aby s kolegy ještě promluvila osobně,aby neztratila svojí práci. V tomto filmu se tak projevují základní lidské vlastnosti dnešního světa co se týče kolegiality.Někdo oželí peníze,někdo oželí kolegyni a někdo se nemůže rozhodnout z různých důležitých,či malicherných důvodů. 75/100 procent

Celou dobu jsem si říkal jak tohle dopadne... První náznak, že tohle martirium mělo nějaký smysl, bylo to setkání v jídelně s lidmi, kteří hlasovali pro to, aby mohla zůstat. Konec byl povzbuzující a inspirativní: i beznaděj se může proměnit v naději, aniž byste museli být svině...