Pelle Dobyvatel

Rok na vsi. Tedy, přesněji řečeno, dva roky na Dánském statku. Ten dělá tohle, tenhle zase tamto. Na jaře se zaseje, v létě sklidí a zima se nějak přečká. Občas nějaké to napětí prezentované postavou vzdorovitého Erika, pár dramatických okamžiků soustředěných na malého Pelleho Karlssona a vyhrocené vztahy vilného majitele farmy s jeho manželkou. To bylo asi vše, co vybočovalo z jednotvárného života ukázaného ve skoro dvou a půl hodinové fresce.On to není vůbec špatný film, i ta dětská role, ke kterým mám většinou výhrady, byla zahrána skvěle, ale nebylo zde nic co by mě nějakým způsobem výrazně oslovilo a osudy postav, byť tragické a politováníhodné, zůstávaly vně mého citového rámce. Zobrazené téma, bráno všeobecně, je nadmíru nadčasové, mohlo by se odehrávat v jakékoliv době, i v současnosti. Postoj lidí ke stáří, vztahy mezi nadřízenými a podřízenými, rezignace na vlastní sny a touhy apod. Stačí se podívat kolem sebe. Doba se mění, problémy zůstávají. Zrovna nejsem vnitřně v revolučním rozpoložení, jinak by ve mně vzbudil film spravedlivé rozhořčení nad osudem těch nejubožejších a hodnocení by bylo podstatně vyšší. Už jsem na tom zhruba jako chudák starý Karlsson.