Pěnička a Paraplíčko

Je to stejné jako u dalších tří filmových pokračování slavného televizního seriálu HŘÍŠNÍ LIDÉ MĚSTA PRAŽSKÉHO. Určitě je to víc než dobré příběhem a hlavně herecky (a to nejen v hlavních, ale i vedlejších a vysloveně epizodních rolích), ale ani v tomto případě se nemůžu zbavit dojmu, že poloviční stopáž těmto příběhům sedí víc a černobílé seriálové provedení mi připadá trochu působivější.

Tohleto vyprávění z Hříšných lidí mám nejradši, a když se podíváte na scény kdy se Bohdalka pere nebo strká, tak vidíme, že pani Jiřina je kus ženský a že není z cukru.Jako by říkala,jen si šáhni na pořádnou babu...proti těm babám z jedový chýše, má jistě navrch...

Pan rada Vacátko má ty své hříšníce a hříšníky dobře přečtené - a má je svým způsobem vlastně docela rád. Právě proto dokáže pochopit i zoufalství kasaře Pěničky,ze kterého se vlivem nešťastných událostí stává vrah. Dobré slovo pana rady tady vítězí nad manévry četníků a policistů, marně dobývajících Pěničku, odhodlaného bránit se zatčení do posledního dechu. A nakonec ta dojemná scéna,kdy pan rada nastupuje spolu s Pěničkou do bryčky a namísto pout na ruce mu nabízí viržinko. "Dejte mu zahrát,pane inšpektóre, dejte mu zahrát,už je zase dóle..."

Druhý barevný film se známou mordpartou z pražské "Čtyřky". "Kasařská balada", tak by mohl, a tuším že nese, další název příběhu. Režisérovi Sequensovi se opět podařilo přiblížit krásnou atmosféru třicátých let, tentokrát jsou nám přiblíženi žižkovští frajeři. Skvělé herecké výkony předvádí ústřední duo Pěnička (Radoslav Brzobohatý) a Paraplíčko (v podání Jiřiny Bohdalové). Ovšem krásně jsou vykresleny i další postavičky pražského panoptika - Mlíko (Jiří Šmída), Martin Růžek (coby majitel domu), Jiřina Štěpničková v roli bytné a mnozí další. Snímek je evergreenem na televizních obrazovkách a vždy si najde své diváky.