Pět mužů a jedno srdce

Pro mne trošku rozporuplný film, který je sice obsahově v podstatě ryzím dramatem z lékařského prostředí, ale neustále jako kdyby sklouzával do komedialní polohy, čemuž nahrává i obsazení. Mezi herci jednoznačně kraluje Josef Hlinomaz, který je, v roli zřízence Cajthamla, jakýmsi glosátorem veškerého dění. Herecky to celé není vůbec špatné, ale bohužel se projevilo, že Jan Matějovský je v zásadě čistokrevný televizní režisér a s odlišnostmi filmové práce si místy, přes své bohaté zkušenosti, evidentně nevěděl rady.

Dramaticko-psychologická sonda jednoho krásného dne v moderní nemocnici všímající se událostí kolem jedné složité operace srdce. Na scénáři kromě Jana Matějovskýho pracoval i věhlasný Jaroslav Dietl, což dává snímku, který je natočen přeci jen krapet nekoncepčně, nemalou šanci. Z části se jedná o filmový příběh, z části o dokumentární nahlédnutí do práce lékařů a z části o publicistický pořad o lékařích a jejich starostech, které svými životními a místy i filozofickými komentáři doprovází Josef Hlinomaz, jinak v roli obyčejného zřízence. Snímek poukazuje poetickým pohledem na dění v nemocnici, mající co do činění se skutečnou realitou, byť odlehčen humorem sobě vlastním a uměleckým pohledem na dané myšlenkové skutky. Lékaři bojují nejen o životy svých pacientů, ale i se svým osudem. Je to příběh, který by bez skrupulí klidně mohl nést označení 'osudový příběh ze života'. Má hlubokou myšlenku a o to jde především. A je to myšlenka v rámci obyčejného lidského přístupu nemálo hodna k zamyšlení, neboť platí v každé době. Snímek bohužel již pozapomenutý, což v rámci filmového umění je škoda.

Uplne neznámy vynikajúci film-kto to pozná?Je to film originál.Žiadna schôdzka-odriecť.Stojí to za to.