Björk: Biophilia Live

Záznam unikátního koncertu islandské zpěvačky Björk byl natočen v září roku 2013 v londýnském sále Alexandra Palace v rámci jejího multižánrového multimediálního projektu nazvaného Biophilia. Propojením hudby s přírodou a moderními technologiemi se zrodil jedinečný druh audiovizuálního ekosystému. Peter Strickland se řadí do prestižního klubu režisérů tvořeného jmény Spike Jonze, Michel Gondry nebo Chris Cunningham. Ti všichni spolupracovali s islandskou zpěvačkou Björk. V Stricklandově (spolu)režii vznikl záznam posledního koncertu v rámci turné k jejímu multimediálnímu projektu Biophilia. „Vítejte v biofilii, ve světě lásky k přírodě ve všech jejích projevech - od nejmenších organismů k největším červeným obrům obíhajícím v nejvzdálenějších oblastech vesmíru." Těmito slovy, jež doprovázejí úvodní záběry na přírodní úkazy, odehrávající se v mikroskopickém, či naopak makroskopickém měřítku, by mohl začínat lecjaký populárně-naučný dokument. Tento dojem posiluje i hlas Davida Attenborougha, známého průvodce přírodopisných sérií z produkce BBC Zázračná planeta (Planet Earth, 2006) či Život (Life, 2009-2010). Příroda však tvoří jen jednu ze tří součástí projektu Biophilia. Těmi dalšími jsou hudba a technologie, jejichž propojením vzniká jedinečný druh audiovizuálního ekosystému. Ten se skládá ze studiového alba, digitálních aplikací, dokumentárního filmu, edukačního programu či právě záznamu vystoupení Björk z londýnského sálu Alexandra Palace v roce 2013. Oslava rozmanitosti a krásy přírody nabývá v případě tak ambiciózní umělkyně, jako je Björk, přímo grandiózních kontur. Oděna v kostýmu odkazujícím na mořskou faunu a s bujným pestrobarevným účesem zpívá písně inspirované lunárními cykly, temnou hmotou či pohyby tektonických desek. Doprovází ji éterický mnohohlas islandského sboru vokalistek, dunivá alchymie tanečných beatů i zvuky (ne)tradičních akustických nástrojů. Harmonickou a zároveň živelnou hudební koláž doplňuje i koláž obrazová. I v ní dochází k eruptivním změnám tempa, rytmu i perspektivy. Montáže vizuálně fascinujících přírodních fenoménů se střídají a někdy dokonce prolínají s děním na pódiu. Zpěvačka a její hudba se i s pomocí 3D projekcí stávají jen jednou vrstvou v organické textuře rozpínajícího se univerza. V něm se tyčí horizonty nové zkušenosti, že láska k živému nevylučuje lásku k technologiím. Filip Lucinkiewicz LFŠ 2015