Kravička

Za španělské občanské války probíhají ve vesničce, která je pod kontrolou frankistických oddílů, přípravy slavností, jejichž součástí mají být náboženská procesí a býčí zápasy. Republikánští vojáci se rozhodnou vesničanům ukrást mladou krávu, určenou pro býčí zápasy. Tomuto projektu se Berlanga s láskou věnoval poměrně dlouho dobu. Dokončen byl v roce 1985, ale počátky sahají až do roku 1948, kdy byl ještě student španělské Státní filmové školy. O několik let dříve Berlanga prošel Modrou divizí, což byly oddíly složené ze španělských protikomunistických dobrovolníků. Frankistická vláda nehodlala do válečného konfliktu zapojit celé vojsko, protože usilovala o zachování neutrality Španělska, a tak vyslala alespoň tuto divizi, aby se Hitlerovi odvděčila za jeho podporu z dob občanské války. V myšlení mladého Berlangy znamenala tato zkušenost důležitý bod zlomu - domů se vrátil jako odpůrce ozbrojených konfliktů a přesvědčený humanista. Napsal scénář, v němž vylíčil obě strany válečného konfliktu jako poražené, a několikrát se jej pokusil podstrčit frankistické cenzuře, ale ta ho pokaždé odmítla. Musel si počkat, dokud diktátor nezemřel, a pak ještě dalších devět let po znovuzavedení demokracie. Berlanga přepsal scénář s nerozlučným Azconou, kamery se opět ujal Carlos Suárez a Alfredo Matas zajistil financování. K úspěchu filmu také přispělo obsazení Alfreda Landy, jednoho z nejslavnějších a nejpopulárnějších španělských herců. V tomto případě ztvárnil poddůstojníka Castra, ale s Berlangou spolupracoval už jako mladík, když si zahrál roli ministranta na svatebním obřadu ve snímku Kat. Film Kravička si dělá legraci z nejrůznějších klišé, která ve Španělsku platí o jednotlivých stranách občanské války. Nabízí obraz fronty, kde je klid a kde se handluje s tabákem a dopisy pro příbuzné, žijící v oblasti kontrolované nepřítelem. Nenávist je zmírňována kontaktem člověka s člověkem, s tím druhým, s protivníkem. Celkovou myšlenku shrnuje symbolický závěr snímku, který ale režiséra rozčiloval, protože byl příliš explicitní, jak Berlanga později přiznal. Jedná se o obraz mladé krávy, která je ve Španělsku symbolem oslav a hojnosti a důsledkem chování jedné i druhé strany konfliktu je odsouzena ke zkáze. Snímek vyniká technickým a narativním využitím berlangovských dlouhých záběrů bez střihu a velmi jasně zachycuje režisérovo smýšlení o Španělsku a o válce. Tato komedie je poslední snímek ve filmografii tohoto geniálního tvůrce a setkala se s velkým úspěchem u publika. Rafael Maluenda, LFŠ 2014