Šibeničník

Díky kramářské písni jednoho slepce znají lidé v Andalusii legendu o vznešeném loupežníkovi Lucerovi, který bohatým bral a chudým dával. Tak začíná film Ladislaoa Vajdy, který ale naznačuje, že Lucero možná nebyl příliš kladná postava. Šibeničník je také ukázkou španělského subžánru westernu - tzv. bandolerismo. Španělská kinematografie 50. let dvacátého století byla velmi různorodá. Jeden z nejvíce zastoupených proudů reprezentují filmy, které se pokoušely implantovat hollywoodské žánry do domácího prostředí. Právě ze spojení univerzálních narativních postupů amerického filmu se španělskou národní realitou, jejími kulturními kořeny a vůbec pyrenejským přístupem k životu nemohlo vzniknout nic jiného než další forma espaňolady. Snaha přilákat diváky vedla právě ke spojení westernu a bandolerismu. Tak je označován jev loupežnictví spojený se španělskou historií. Ovšem ve zpívané i psané podobě si vytvořil vlastní narativní a ikonografický systém vyprávění, který bohatě čerpá z tradic a především se ukazuje jako zajímavý zdroj sociálněpolitických dobových reflexí. Tyto příběhy byly samozřejmě především záminkami k natočení dobrodružného filmu, který by pobavil diváky. Někteří tvůrci se i přesto pokoušeli tu více tu méně úspěšně o nadčasový obraz, který by odkazoval i k soudobé společenské reflexi. Ladislao Vajda patří mezi jednoho z mála výsostně autorských tvůrců, jenž na základě scénáře jednoho z nejtalentovanějších španělských scenáristů Josého Santuginiho v podstatě natočil film, který žánr westernového bandolerismu ustanovil. Originální je také fakt, který ukazuje legendu a skutečnost, odhaluje mýtus a pravdu o slavném loupežníkovi. Příběh zarámoval zpívaným prologem a epilogem, čímž celé schéma vyprávění ještě více znejistil. Lucerova banda sužuje celý kraj a především bohatou oligarchii. Četníci a armáda se marně snaží je vypátrat. Juan Pablo de Osuna je syn bohatého statkáře, ale jeho otec nechce tolerovat jeho prohry v kartách a nezřízený život. Syn se tedy rozhodne simulovat otcův únos Lucerovou bandou, všechno ale dopadne jinak, než si představoval. Rozhodne se tedy, že se přidá k loupežníkům, aby se pomstil, ale dospěje k překvapivému odhalení, kdo je skutečným vůdcem bandy. Právě na základě této demytizující zápletky se před námi odvíjí dvojí příběh: legenda o bandolerismu v intencích lidové zábavy a společensko-kritický příběh o funkci oligarchie v novodobých španělských dějinách. Jinak řečeno sledujeme španělskou verzi westernu, která je politickým odrazem doby a kritizuje slabost španělské buržoazie v 50. letech minulého století. David Čeněk, LFŠ 2014