Kód Enigmy

Já starý vůl jsem se nechal ukecat mladou kočkou a kouknul se na to. Už po třiceti minutách jsem to chtěl vypnout, ale nakonec jsem sám nad sebou zvítězil. Jde pro mne o absolutně nezajímavý film o ničem s krásně pomalým dějem. Tento ještě zdržují flashbacky, a propírání zcela jiného tématu v baru. I když se zde Alan dozví závažnou informaci. Navíc ta stopáž, to byl podraz. Klidně to měli ukončit po sedmdesáti minutách, a já mohl jít spát. Mimo to, že to mohli natáčet někde v divadle a bylo by to levnější. A mimochodem, druhá část filmu, silně zavádějící, zase dělá hrdinu z jednoho gaye, a nějak nebere v potaz miliony těch pravých, většinou bohužel mrtvých. A navíc mám pocit, že Britové zde se sebe dělají zachránce a spasitele lidstva. Přitom Poláci prolomili kód Enigmy dávno před nimi. Tak dosti záporů a najděmež nějaké klady. Protože nerad dávám profi snímkům nejnižší možné hodnocení. A že tento snímek je na vysoké profi úrovni není pochyb. No vida, první plus. Druhé je bezesporu hudba. A třetí pár exteriérových válečných záběrů, čítajících dohromady možná i tři minuty. Což dohromady něco dá, a i protože jsem se neskutečně nudil a ke konci kapánek přejížděl, tak je rozhodnuto. Se silně přimhouřenýma očima dávám tedy tu dvacítku, nula by nebyla spravedlivá. Ale koukat na to podruhé ani omylem.

tento životopisný film má prostě všecho, co má mít - skvělé obsazení, silný příběh i dobré zpracování. Nenudila jsem se, i když přznávám určitou klišovitost postav... přesto kvalitní zážitek! takto bych si představovala áčkové televizní filmy (a to není kritika -prostě nenípotřeba vše dělat pro kina)

Svět stojí vždycky na lidech, kteří udělají něco, co nikdo nečekal. Tak je to i v případě Enigmy, která stojí nejen na silném životopisném příběhu, ale i na hereckém umění Benedicta Cumberbatche. A nezkazil to ani český dabing. Pozadí snímku je dost hrozné, hlavní hrdinové žijí své životy a pár tisíc kilometrů od nich zuří válka a oni jsou jen ti, kteří jsou chytřejší. V něčem mi to připomínalo Skrytá čísla, tam černošky, tady homosexuál, kterého dokázala vlastní vláda později i zničit. Možná zrovna tomu soudci zachránil Turing svým rozhodnutím kejhák, jenže on musel ctít literu zákona, i když z dnešního pohledu směšnou. Pro mě určitě zajímavá historická doplňovačka, Matthew Goode, kterého si stále pletu se Samem Claflinem, feministická Keira a vlasy ztrácící Mark Strong, není třeba si přát víc.

Byť název napovídá, nejedná se pouze o příběh o prolomení známého kódovacího přístroje, ale především o krušném životě člověka který to dokázal a to o kryptoanalytikovi Alanu Turingovi, kde byla, nevím proč, razantně zvýrazněna jeho sexuální orientace. Jedná se však o pouhopouhý filmový příběh a tak kdo o této události někdy něco četl, tak ví, že ve skutečnosti to celé bylo přeci jen krapet jinak. Období bádání nad přístrojem sice nese v tomto zpracování po dějové stránce něco zajímavého, ale je to tak roztažené, že to velice často nudí a budí nezájem sledovat, jak se to celé bude dál vyvíjet. Pomalé vyprávění sice napomáhá uměleckému dojmu, ale když to nemá žádnou živost a nějakou tu dramatičnost... Příběh je sice silný, ale prostě rapidně nezáživně zpracovaný. Chtělo by to i střihačské nůžky, neboť je to tímto i dost zbytečně dlouhé. Proč tak dlouho sledovat člověka jak s plnou vervou pracuje na odšifrování a jak se mu vedení a spolupracovníci neustále snaží podkopávat nohy. Snímek tedy není zase až tak veliká pecka, jaká mohla jistojistě být.