Barbarosa

To jméno letí od úst k ústům, zní v baladách a písních, budí obdiv i strach. Barbarosa, Rudovous, bandita, který víc než třicet let přepadá a okrádá v pohraničních oblastech jižního Texasu každého, na koho si troufne. Muž, jehož se už stejně dlouhou dobu snaží zabít Don Braulio, který s ním má nevyřízené účty. Mnoho mladých mužů z rodu Zavalů, kteří se vypravili po jeho stopách, poslal Barbarosa na onen svět. Nezabíjí pro zábavu - lidi ani králíky. Ale hájí svůj život osamělého psance. Nikdy za celá léta neměl společníka, vždycky si vystačil sám. Jenže čas běží a člověk stárne. Možná i proto vzal teď pod svá křídla mladíka, jehož příběh se tak bolestně podobá tomu jeho. Mladého farmáře Karla, prchajícího před pomstou příbuzných muže, jehož zabil. Western režiséra Freda Schepisiho z roku 1982, který je autentickým pohledem na život na Divokém západě své doby, neprávem zapadl. Možná proto, že na rozdíl od jiných filmů tohoto žánru jsou v něm spíš skuteční lidé než superhrdinové bez bázně a hany. Barbarosa, jenž se stal ještě za svého života legendou, je spíš unavený starý muž, marně toužící po klidném životě než legendární pistolník a ďábel v lidské podobě. Zajímavostí pro českého diváka je nepochybně i fakt, že Barbarosa je poslední film Jiřího Voskovce, který tu hrál Hermana Pahmeyera, otce, hodlajícího pomstít smrt svého syna.