Daleko od hlučícího davu

Kdybych neviděl v roce 1968 filmový přepis románu Thomase Hardyho s herci Christie, Stampem, Batesem a Finchem, ohodnotil bych film zřejmě o jeden dva bodíky více. Ale film Johna Schlesingera patří dodnes k mým nejoblíbenějším, takže se opět neubráním srovnání. Sentimentalita je záměrně potlačena, což se mi líbí, stejně jako záběry krajiny, film byl natáčet v reálném prostředí farmy v hrabství Dorset.

Sebevědomá a nezávislá a pak podlehne kouzlu červené uniformy! Naštěstí ten spolehlivý a věrný vzadu nakonec ke svému štěstí dojde, ale za cenu toho, že se další dostane do vězení. Protože zbavit se manžela, který se nehodlá utopit, je ve viktoriánské Anglii sakra těžké. V rámci daného žánru nadstandard, Carey Mulligan usměvavá a hrozně hubená, jejího manžela nechápu, ale éterická blondýna Juno Temple evidentně zapůsobila víc, nicméně inteligence moc nepobrala, když si nedokáže zapamatovat kostel, kde má svatbu. Matthias Schoenaerts (strašné příjmení) mužný a spolehlivý, nakonec se dočkal, ale Michael Sheen mu setsakra pomohl. Logika trochu kulhala, hlavně třeba ve scéně, kdy se Gabriel loučí s Bathshebou s tím, že ráno odjíždí do Ameriky a přitom na začátku říká, že jde na zkoušku sboru. Tak proč proboha zkouší, když odjíždí. Nebo to v té viktoriánské Anglii prostě mají jinak. Hezké kostýmy, krajina, chudinky ovečky, humor v podstatě žádný, ale ten konec je přesně ten, na který u tohoto typu filmu dvě hodiny čekám.

Pro mne první seznámení se zfilmovaným románem Far from the Madding Crowd. Knižní předlohu tedy neznám, předchozí filmové verze také ne. Líbilo se mi to. I když bych měla určité výhrady vůči chování Bathsheby, příběh je to zajímavý a zfilmováno to bylo velmi poutavě.

Ach, tyhle feministky! Pro mě napříště "Dál od hlučícího davu", dál od milostných křečí, dál od dialogového mlácení prázdné slámy a dál od toporných hereckých výkonů. Konečně, dál od romantických dramat by se měl držet i Thomas Vinterberg a věnovat se tomu, co mu jde nejlépe - rozboru dánských zvrhlíků.