Alšův rok

Krátký film pražského studia zpravodajského filmu zachycuje nejvýznamnější události slavného roku našeho kulturního života, roku 1952, kdy uplynulo sto let od narození velikého genia českého národního malířství, Mikoláše Alše. Ve zkratce probírá film též mistrovo dílo, jak bylo vystaveno na řadě výstav, uspořádaných v jubilejním roce. Film správně dokumentuje lásku našeho lidu k Alšovu dílu i velkou starostlivost, jakou naše vláda věnuje rozšíření Alšova díla a jeho zpřístupnění. Jako rok 1951 byl zasvěcen oslavám jubilea Aloise Jiráska, tak rok 1953 uplýval ve znamení vzpomínek na velkého genia našeho národního malířství Mikoláše Alše, od jehož narození uplynulo v tom roce sto let. Teprve za. lidově demokratického režimu se Aleš stal majetkem těch, pro něž své dílo tvořil: prostých pracujících lidí, v něž věřil, z nichž vzešel, mezi nimiž žil. V roce 1952 byla uspořádána řada významných podniků, které vcelku odrazily vzestup kulturního života v našem státě a ukázaly, jak se největší skvosty našeho národního umění stávají vždy víc majetkem lidu. V předních výstavních síních Prahy bylo otevřeno několik výstav, na nichž bylo Alšovo dílo soustředěno v míře a celistvosti dosud nevídané. V tomto roce vyšla řada alšovských publikací, vydavatelství Orbis v obrovských nákladech vydalo pohlednice s Alšovými obrázky; v tomto roce měl premiéru film „Mikoláš Aleš" atd. Samozřejmě bylo uspořádáno také několik jubilejních slavností, z nichž nejvýznamnější byla v Miroticích a v Národním divadle v předvečer mistrových narozenin. Zachytit nejdůležitější události tohoto významného roku našeho kulturního života filmem byl důležitý úkol. Studio zpravodajského filmu se s ním vypořádalo, seč bylo v jeho silách. Z reportážních záběrů byl posléze sestaven krátký film. Zachycuje ve stručném přehledu nejdůležitější podniky Alšova roku a krátce probírá i jednotlivé epochy Alšova díla a jeho slavné cykly, podle toho, jak byly vystaveny na alšovských výstavách. Film je hutný obsahově, ale má, bohužel, řadu nedostatků, které nakonec jsou příznačné pro práci našeho zpravodajského filmu; je to na příklad naprosto nevyhovující komentář, který je tak nemístně předimenzovaný, že místy mu obraz vůbec nestačí, je frázovitý a nevýstižný. Zdroj: Filmový přehled 49/1953