Podivná pohostinnost

… „Nemůžu tu chodit úplně nahý“ pravil Rupert Evertt slovy svého hrdiny a já s tím nesouhlasím … je to krásný chlap a chodit nahý by měl co nejvíc :-). Ale zpátky k filmu. Celou dobu jsem byla v napjatém očekávání něčeho záhadného, tajemného, které se hodilo jak do zákoutí slepých uliček Benátek, tak k podivné pohostinnosti muže, který má jedinou životní historku a to o svém otci. Ovšem napjaté očekávání nemělo to pravé vyvrcholení ( pokud použiji terminologii pro erotický thriller ). Nicméně během filmu jsem dokázala skoro vymlsat luxusní víno a ještě víc se natěšila na dovolenou v Itálii ( doufám, že ta moje se obejde bez jakékoliv tragedie a násilí) takže ... když to sečtu a podtrhnu a přidám k tomu ještě nahého nebo polonahého Ruperta vychází mi to na slušných 7 z 10.