Podivnější než ráj

Ten film má téměř nulovou zápletku a dialogy na téměř dementní úrovni, přesto všechno jsem ho dokoukal do konce a vím, že mi utkví už navždy v paměti.

"Je to zvláštní. Přijedeš někam, kde to neznáš a je to tam úplně stejný." Film, v němž se už jasně profiluje Jarmuschův režisérský rukopis vyniká stylovou čistotou a sevřeností. V ospalém tempu určovaném typickými zatmívačkami sledujeme trojici poflakujících se človíčků, která se pokouší žít, ale nemá páru, jak se to dělá. A přestože se hrdinové po většinu času na plátně zoufale nudí, mě jako diváka obchází nuda obloukem. Perla amerických nezávislých osmdesátek, podivnější než většina soudobé produkce. A luxusní leitmotiv I Put A Spell On You jako třešnička na dortu.

Další pohodička od Jarmushe, báječne trefuje realitu, když se to tak veme tak se ve filmu nic závratnýho neděje a v tom je to právě ten mazec...

Těžko říci, co mě na tomto snímku tak zaujalo. Děj je zbavený dramatičnosti a rozpadá se do zatmívačkami oddělených sekvencí, které na sebe velmi volně navazují a v nichž se dva lidé třeba jen pár minut dívají tiše na televizi nebo sedí v kině. Tato statičnost však navozuje zvláštní atmosféru a humor, které mě nenechávají klidným. Možná hrál v tomto zalíbení roli také přešťastný výběr všech tváří, které ve filmu vystupují.