The Frame

THE FRAME Hrdinové televizních seriálů se nečekaně potkají prostřednictvím televizní obrazovky. Žijí ve stejném městě, ale nemohou se potkat. Vidí se jen na své obrazovce, ale mohou se navzájem ovlivňovat a měnit své osudy. Tento velmi zajímavý příběh není určen pro každého. Zamýšlí se nad otázkou, zda jsou naše osudy dopředu dané. Opravdu existuje nějaká vyšší moc, která nás řídí. Je nějaký bůh, nějaký scénárista, který určuje, co se s námi stane a my jsme jen loutky v jeho rukou a nemáme žádnou moc své osudy změnit, nebo je náš život plně v naší režii a my jsme jediní a opravdoví strůjci svého štěstí. Myšlenka je určitě hodně zajímavá, ale provedení silně pokulhává. Věřím, že zpracování takto těžkého a silně filosofického námětu není nic lehkého. Film balancuje na hraně artového snímku, ale marně se snaží dosáhnout smysluplného závěru. Zpracování tak slibného tématu mi přišlo dost zkratkovité a odbyté. Film se tvůrcům zřejmě tak úplně nepovedl a je velká škoda nevyužitého potenciálu. Přesto hodnotím neotřelý námět a odvahu k jeho realizaci. ©

Život píše seriály aneb dokud nás epizody ne(rozdělí)... Tak nějak bych viděla nekonformní pokus o znepokojující rozebrání reality, který mě svým stylem vedl k podezření na dílo s podpisem Gaspara Noého ještě před duševní poruchou... nakonec má Jamin Winans jen podobný rukopis s citem pro fantastický obraz a úžasný hudební podkres. Kdo stejně, jako já, občas vidívá fakt divný věci (a lidi), nebude mít až takový problém pochopit Winansovu symboliku sdělení, umocněnou dvojicí, na kterou se opravdu dobře dívá a třeba leckoho napadne prolítnout své vlastní, zpackané epizody - pak už jen propustit scénáristu a dopsat si šťastnější konec poslední řady... neplatí pro diváky "Růžovky", ti už svou pravidelnou dávku emocí dostávají, ty skutečné by je mohly i zabít.