Podvedená

Víte koho si berete? I tak by mohl znít podtitul tajemného thrilleru o manželovi, který není tím, čím se zpočátku zdá. Atmosférou jakoby vypadl z ruky legendárního mistra hrůzy Alfreda Hitchcocka. Bez lekaček, bez nucených akčních scén. Nikam se nespěchá, vše plyne pozvolně a zcela nečekaně nechává šokující fakta vyplouvat na povrch. Hrůza se nechává vygradovat až na samou hranici. Závěrečná scéna v šachtě výtahu je vyvrcholením veškerého napětí. Vskutku málo takových filmů.

PODVEDENÁ Snímek, který chtěl být určitě něčím víc, než průměrným filmem mezi thrillery devadesátých let. Nakonec z toho nebyl ničím výjimečný počin, příběh byl jako vystřižený z kteréhokoli tuctového thrilleru. Scénář byl sice obstojný, ale utahané tempo střední části se snímku rozhodně odpustit nedá. Zápletka také není nějak extra nápaditá, zato konec je opravdu dobrý a napínavý, obzvlášť ona osudná scéna u výtahu se povedla. Herci si vedli statečně. Goldie Hawk po komediálních rolích si tady velmi dobře poradila a ukázala, že zvládne i hlavní roli v thrilleru. Lepšího partnera než Johna Hearda jí taky vybrat nemohli. Myslím že John Heard se do této role znamenitě hodil. Už jen jeho obličej vypadal tak nějak úlisně a záporně. Nějaké další přetrvávající dojmy z filmu se ale asi nedostaví, jeho účelem je v daný moment diváka zaujmout a trochu postrašit. Díky poslední desetiminutovce, kde se dá napětí doslova krájet, se tento cíl docela povedlo naplnit. Pro mně to bylo docela příjemné překvapení.

o tom, že někdy si vezmete člověka, o kterém víte úplný kulový. Co stojí za zmínku? Tradičně dobrá Goldie Hawn, která prakticky nesleze z obrazovky, slušný scénář, napětí. Poučení zní: pokud jdete do svatby, lustrovat, lustrovat, lustrovat. Řeč samozřejmě není o svítidlech.