Pohádka máje

Otakar Vávra natočil svou Pohádku Máje podle románové předlohy Viléma Mrštíka a Nataška Gollová zahrála svou Helenku s tou správnou naivitou a půvabem dívky nedotčené civilizací a lidskou zlobou a záští. Příběh umocňuje nádherná příroda a příjemné herecké výkony pana J.Vojty v roli revírníka, Ríšu si zahrál S.Beneš, jeho strýce pan Průcha, další výborná herečka paní Leopolda Dostálová hrála tetu a hospodyni u revírníka....

Inu, i mistr režisér se někdy utne - i když s tak hloupoučkou předlohou by asi nic lepšího nesvedl nikdo. Ale psal se rok 1940 a v Protektorátu Böhmen und Mähren byl každý český kulturní počin vzácností. Do biografů se chodilo alespoň na chvíli zapomenout tu mizérii kolem sebe a trochu se zasnít... Z tohoto pohledu je tedy možné hodně pochopit a odpustit - kupř. téměř třicetiletou N. Gollovou v roli značně naivní a nezkušené dívenky z lesní samoty.

Sledovat takový film, na to musí být to správné rozpoložení. V prvé řadě chuť jej příjmout. Otakar Vávra zde předvádí svůj um přinést na plátno i poetiku. Plně jsem dokázal nasát dobu konce devatenáctého století, kdy se příběh odehrává. Za povšimnutí stojí údaje o věku herců v porovnání s postavami, které vytvořili. Důvěryhodně působí snad jen Ríša dvaadvacetiletého Svatopluka Beneše. Nataša Golová ve 28 letech vytváří naivní mladinkou Helenku, Miloš Nedbal ve 33 letech hraje postaršího manžela paní bytné atp. Příběh lásky mezi nezodpovědným studentem práv a mladou venkovskou dívkou tak mohu doporučut těm, kdo nejsou cyniky.

To prostě není můj šálek čaje - oslavovat ve filmu takhle flinka a špatného studenta Ríšu, to není to pravé. Byť mná film jistě tu poetickou stránku - kamera F.Pečenky, režie O.Vávry, ani herci N.Gollová a S.Beneš zahráli svoje role naivně a jistě jsem zvyklý na jiné typy rolí - u Gollové komediální u Beneše třeba v Hostinci U kamenného stolu.