Polibek pavoučí ženy

Je pozoruhodné, jak barvitě může být rozvinut příběh ohraničený zdmi vězeňské cely. Konfrontace dvou sexuálních orientací a odsudek politického násilí - to jsou témata, která dominují prvnímu nezávislému filmu Hectora Babenca, jenž byl nominován ve čtyřech hlavních kategoriích cen Americké filmové akademie. Hlavní napětí snímku plyne z konfrontace dvou spoluvězňů odlišných povah a sexuálních orientací. A z konfrontace jedince a represivní společnosti. Louis Molina je teatrální homosexuál, který sní o naplnění intimního života, politika je mu ukradená. Ovšem jeho nový spoluvězeň Valentin je členem odboje útočícího proti pravicové totalitě nekonkretizovaného státu Jižní Ameriky. Jeden se utíká do svých fantazií, druhý čeká, kdy bude podroben drastickým výslechům. Knižní předloha Argentince Manuela Puiga vyšla roku 1976 (česky 1992). Jde o čistý dialog dvou hlasů bez jakéhokoli uvození, proložený pouze záznamy protokolů a výňatky z psychoanalýzy homosexuality. Prostředkem charakterové kresby a konfrontace spoluvězňů je fiktivní německý film. Jeho děj Louis převypráví Valentinovi; zcela přitom opomíjí politickou vrstvu této fašistické agitky a zaměřuje se pouze na milostnou tragédii. Tuto filmovou imaginaci rozvíjí adaptace Leonarda Schradera a Hectora Babenca - Leni, hrdinka filmu ve filmu, se kterou se Louis identifikuje, zde splývá s dívkou, na niž zase vzpomíná Valentin. Babenco, brazilský režisér argentinského původu, se ve své tvorbě zaměřuje na outsidery vystavené tlakům společnosti. Výrazný podíl na působivosti filmu má také herec William Hurt, který ztvárnil postavu Louise a jeho velmi komplikovaný vnitřní svět. (pl) katalog 1. Festivalu nad řekou