POZOR SPOILER!!!
V roce 1992 Novozélanďan Rob Hall vytvořil koncept komerčních expedic na Mount Everest pro „amatéry“. Za čtyři roky dostal na vrchol devatenáct lidí bez jediného úmrtí.
V roce 1996 už toto dělali další a další profesionálové. Jeden z nich byl i Scott Fischer, přezdívaný „Šílenec hor“.
V jednom stejném období se pokouší Everest zdolat přes dvacet expedic.
Rob Hall nechává doma těhotnou manželku a vydává se za svým cílem. Třicátého března 1996 se ocitá v Káthmándú. Zde se setkává se svými lidmi. Mají čtyřicet dní k útoku na vrchol. Vrtulník je dopraví do Lukly (2860 m n.m.). Odtud jdou pěšky do Namche Bazaaru (3 440 m). Stoupají ke klášteru Tengboche (3867 m). Projdou kolem horolezeckého památníku Thok La ve výšce 4 877 metrů, až se konečně dostanou do základního tábora. Ten je ve výšce 5 364 metrů. Zde se Rob setkává se Scottem. Lékařka lidem vysvětluje systém trojnásobné aklimatizace. Musí vystoupit do tábora číslo jedna ve výšce 5944 metrů a pak do druhého, který už je nad šest kilometrů (6492m). Objevují se první potíže, pošťák Doug má problémy s dechem. Nu a po povinném návratu a dalším lezení se ocitají na Lhotse ve výšce 7 132 metrů. Je však psí počasí a tak se vracejí. Pak se málem zabije jeden z mužů a vyčte Robovi čekání. Ten se pokusí domluvit s ostatními vedoucími nějaký řád při výstupu na vrchol, ale je všemi odmítnut. Všichni chtějí nahoru desátého a tím by tam bylo přecpáno. Nakonec se přece jen dohodne přímo se Scottem. Začíná výstup samotný. Objevují se další potíže, jen Scott jako by neznal únavu a běhá z tábora do tábora. Skupina vedená Robem je již ve čtvrtém táboře ve výšce 7951 metrů. Počasí není nic moc. Ale to se změní a tak desátého v jednu hodinu ráno začíná poslední boj. Ve dvě je nutno to z Everestu otočit. O půl páté ráno se ocitají na Balkóně ve výšce 8 400 metrů. Začíná opět foukat. Jeden z vůdců, Beck, začíná mít potíže s očima. Nad jižním sedlem směrem na Hillaryho výšvih (8860 m) však nejsou fixní lana. Někteří lidé nemají na to čekání, a vracejí se zpět. Lana jsou přidána a ve třináct hodinu čtrnáct minut stanou první účastníci výpravy na vrcholu. Cestou zpět zjišťují, že lahve s kyslíkem jsou prázdné. Doug má velké zpoždění a Rob jej chce otočit. On však trvá na svém, že to dokáže a tak se s ním Rob vrací a v 16:00 stanou oba na vrcholu. Při návratu však Dougovi dojde kyslík a je zde obrovský problém. Nemá jim ho kdo přinést. Rob je vyčerpaný a Doug to bez kyslíku nedá. Všichni Robovi radí, aby sešel sám. On však nechce. Navíc Doug spadne ze skály, a aby toho nebylo málo, začne obrovská bouře. Dog se odepne od jistícího lana a padá. Rob netuší, že lidé, kteří jsou níže, uklouzli. Někteří se dostávají alespoň do čtvrtého tábora. Za Robem vylezl Harold a donesl trochu kyslíku. Ovšem ve tmě a v bouři zůstávají nahoře, stejně jako ostatní. Třináct lidí čeká na svůj osud. Vlastně někteří již nečekají nic. Jsou mrtví. Rob zůstává osamocen bez kyslíku. Nikdo se k němu kvůli bouři nemůže dostat. Už má omrzlé ruce a čeká, až si pro něj někdo přijde. Mezitím Beck Wheaters s omrzlinami přichází sám až do tábora. A Rob nahoře stále čeká. Přijde mu pomoc od lidí nebo jej navštíví kmotra Smrt?