Portáši

Po mém soudu a podle mého vkusu příjemný, trošku dobrodružně laděný historický filmeček s řadou dobrých herců. Není to sice žádný kinematografický klenot, který by se rval o filmová ocenění, ale i když je zub času nemilosrdný, přišlo mi to jako utěšená podívaná, která stojí aspoň za nějakých 65% a k níž se dá i vrátit. A víc člověk od filmů tohoto druhu asi ani nečeká.

V 18. století uhersko-moravské hranice přecházejí bandy zlodějů s kradeným dobytkem. Pronásledují je místní ochránci hranic - portáši. Pod dlouhé době se před kamerou objevil houslový virtuos a pedagog J.Kocián, který se poprvé představil ve prvním českém plně zvukovém filmu Když strany lkají.

Ano, příroda nádherná, lid rázovitý. Ale protože mám hodnotit film, tak musím říci, že neměl děj, byl statický a herci mluvili nějakým nářečím, které se snad ani nikde nevyskytuje. Autoři si ani nedali práci toto nářečí nastudovat. No vydržel jsem 45 minut a stále se nic nedělo, tak jsem film prostě „přejel“, protože nebylo na co čekat. Už mne nezajímalo, jak to dopadne. Pro mne, bohužel, už kvůli kraji kde se film odehrává a kde jsem strávil hodně času, film o ničem. 211020114500/6001/6001/

asi jeden z nejvíce zapomenutých poválečných filmů.Příběh odehrávající se na konci 18 století o portáších strážcích hranic na Valašsku.Film je celý mluven valašským dialektem, většinou pražskými herci.Spousta později velmi známých herců ve svých skoro prvních rolích.Ano i Ljuba Skořepová byla kdysi mladá.