Ozvěna písně

Vzdálený svět lidí s odlišnou životní filosofií propůjčoval literárním dílům indických autorů vždy zvláštní kouzlo. Poetické vidění světa a myšlenkové bohatství charakterizují i příběh indického spisovatele Ahmeda Salima „Jenom květ to neví“, který se stal předlohou pro tuto televizní inscenaci. Základem příběhu je vztah dvou mužů k jedné ženě – téma, které bylo zpracováno již v mnoha románech. Zde jde o současné hrdiny – básník, inženýr a učitelka. Mají stejné všední starosti jako my a ani jejich touhy se neliší od těch našich. Muži jsou však rodní bratři a jejich vztah ke skutečnosti, jak to symbolizuje i jejich profese, je odlišný. Ztělesňují jakoby dva krajní přístupy člověka k životu, k materiálním hodnotám a citovému bohatství. Všední, prostý příběh, se tak stává básnickým obrazem o životě a dává příležitost zamyslet se nad smyslem života, nad vztahy, které si lidé vzájemně vytvářejí – ve vzdálené Indii a kdekoliv jinde na světě … Zdroj: Týdeník ČST 10/1980 str. 4