Vetrom ošľahané, dažďom obmývané...

Film o náhrobních kamenech, které jsou "Vetrom ošľahané,dažďom obmývané", film o čase o věčnosti o odcházení a o smíření se s tím je tento film. Náhrobní kámen vzdoruje času, kamenem se člověk se snaží uctít památku, toho kdo odešel. Film je to zajímavý a pojetím vyznívá poeticky, smířeně, hlasem film citlivě doprovází slovenský herec Ladislav Chudík, film jakoby se zamýšlí nad tím, že čas, čas nejde zastavit a měří každému z nás stejně a že i kámen časem podlehne času věčnosti vítr a déšť sníh a mráz ho postupně zdolají, čas obrousí hrany kamene, přesto však zůstávají navždy otištěny v čase a paměti vesmíru, společné prožité okamžiky života, lásky a štěstí, které prožívali Ti kteří náhrobní kameny dávali a ti kterým byli věnovány. Viděl jsem ho před měsícem, v době,kdy na mne zasáhla nečekaná náhlá ztáta jevíc milované bytosti. Když zemře člověk, když zemře člověk srdci nejbližší, je to bolest strašná, jaké rovné není. Pak člověku dojde jak měl druhého rád, jak mu na něm záleželo a že by si měl dokud je čas vážit okamžiku, kdy můžem dát najevo svoji lásku a dělat to teď, ne potom "až bude čas", ale teď v tuhle chvíli dávat najevo lásku, neodkládat to na potom, potom již nemusí být, neboť čas je někdy neúprosný. Náhrobní kámen, snaha zadržet čas, dát najevo lásku tomu, kdo nám odešel. Všude jsou na hřbitovech náhrobní kameny Vetrom ošľahané,dažďom obmývané. Proto si važme svých blízkých, važme si každého okamžiku, kdy můžeme dát najevo svoji lásku, kdy můžem být v blízkosti člověka, kterého milujeme. Náhrobní kámen je chladný, snaží se na věky uchovat vzpomínku na někoho blízkého, važme si dokud je čas, každé chvíle štěstí, které můžem prožívat spolu s někým koho milujeme. To je celkové vyznění tohoto filmu a tvůrcům filmu se povedlo sdělit oslovit dokonale. Nespěchejme žijme milujme dokud je čas dávejme lásku. Láska je víc než kámen na věky. Krásná vzpomínka v srdci je víc než mohyla pět metrů vysoká.