Únos Freddy Heinekena

Krátce po sobě byly natočeny dva filmy na stejné téma. Oproti tomuto snímku dávám přednost filmu Maartena Treurnieta z roku 2011, který mi připadá méně vyumělkovaný a tím pádem i přesvědčivější. Alfreda Heinekena v něm hraje Rutger Hauer a zaujal mě stejně jako Anthony Hopkins v novějším filmu.

Únos pivního magnáta Alfreda 'Freddyho' Heinekena v roce 1983 a největší výkupné, jaké kdy bylo zaplaceno. Příběh na základě skutečné události pro film jak dělaný. Tvůrci se však nesnažili o (další) film o únosu, ale tak nějak, o obyčejnou vyprávěnku všeho dění. Snímek tak spíše budí televizním dojmem extravagance neúměrně opomíjející to nejdůležitější. Příběh, který by měl co nabídnout. Diváci tento případ neznající v tom prostě uvidí jen další obyčejný film, jakých jsou desítky. Chybí tomu přímá smysluplnost a hloubka podstaty. Heinekena hraje Anthony Hopkins, což je, svým smyslem, nejhlavnější lákadlo na celý tento počin. Tvůrci si zřejmě řekli, že nikdo jiný by takovou postavu, se sklonem jeho démonizování coby manipulativního imperialisty, nezahrál lépe. Jenomže to by mu museli dát daleko více prostoru. Psychologický profil únosců také není zrovna lecjaký k porozumění jejich činu. Snímku chybí vážnost, opodstatnění a srozumitelnost. Za zhlédnutí sice stojí, ale divák si toho moc nevezme.

Komu se nelíbil Rutger Hauer v titulní roli o 4 roky mladšího filmu, tak si může dopřát tuto novější verzi s Anthony Hopkinsem. U seriálnů jsem si na brzké remaky už zvykl, ale u filmu v evropské produkci mi to připadá nějak divné. Asi vysoký marketingový rozpočet pivovaru. Ale o to ve filmu tolik nejde a podívaná je to dobrá. To víte, Evropa 80. let je nám vždycky ta nějak známější, než Amerika dnes. :-)