Poslední růže od Casanovy

Režisér Václav Krška natočil kostýmní historický příběh, který ukazuje, jak legendární svúdce Casanova neztratil nic ze svého šarmu ani ve stáří, které prožívá na zámku v severočeském Duchcově. V galantních dobrodružstvích pokračuje, když uzavře sázku, že svede mladou půvabnou dámu.

Určitě je přínosné připomenout si jedinou hlavní roli Felixe le Breux, stejně tak je příjemné vidět Brabce jinak než majora Zemana nebo koketní Dvorskou tolik odlišnou od princezny Marušky. Ale přes líbivé rokokové zasazení a občas jiskřící podnětné dialogy mě to celé moc nebavilo.

Ve filmu už nejsme svědky milostných avantýr ale krásných slovních dialogů již na odpočinku unaveného Casanovy, který ale hned na začátku filmu, po několika erotických scénách, přijíždí na zámek ze souboje a začne dolovat štěstí u krásné Mileny Dvorské. Mě se náš Casanova líbil více, než s Delonem nebo D. Sutherlendem.

Mírně lechtivá komedie Václava Kršky je milou vzpomínkou na úžasného Felixe LeBreux v roli postaršího, ale stále ještě krásou žen okouzleného Giacomo Casanovy. Dámy v širokých krinolínách a pánové s parukami, pronášející vytříbené dialogy uprostřed rokokově načančané nádhery duchcovského zámku, působí v tomto milostně laděném příběhu historického rázu tak lehce a přirozeně, jako by to ani nebyli pouzí herci. Lehce omšelý, leč dobře zahraný a divácky příjemný film.