Barcelona, 1970. Člen bezpečnostní služby v márnici poznává tělo Daniela Javaloyese a vypráví o jeho životě před třiceti lety. Java žil se svou babičkou a věnoval se všemu, co mu mohlo vynést peníze. Nechal si především platit za perverzní sexuální praktiky. Jeho bratr Marcos je anarchistickým předákem a skrývá se ve sklepě před frankisty. Zatímco jeden žije jako krtek, druhý se seznamuje s Aurorou Nin přezdívanou rudá štětka, která je údajně bratrovou milenkou. Java se také začne účastnit ilegálních erotických představení, dostane se do kontaktu s homosexuály a nakonec se zaplete i politicky.
Stejnojmenný román španělského spisovatele Juana Marsého je evokací traumatizujících vzpomínek na dětství v době frankismu. Zároveň byla erotická linie jako stvořená pro katalánského režiséra Vicente Arandu, který s oblibou mísí témata sexu, frankismu, krutosti a žen, ačkoliv snímek samotný jich nabízí mnohem víc. Literární předloha byla obecně považována za výjimečně obtížnou pro převedení na filmové plátno kvůli své neobvyklé narativní struktuře. Režisér jí zjednodušil, čímž se děj stal srozumitelnější, ale následně mu byl tento přístup vyčítán. Ústřední osu tvoří osud Daniela Javaloyese alias Javy, který se snaží dostat z bídného života v Barceloně. Nechává se za peníze najímat na perverzní až sadistické sexuální hrátky, dostane se do prostředí lidí žijících na půl v ilegalitě a nakonec není schopen uhlídat vlastní postupný propad, což ho poznamená na celý život. Aranda staví estetickou stránku na voyeurismu, který pak dominuje jako téma i jako přístup. Děj se zákonitě rozbíhá do dalších linií. Například sledujeme falangistu Conrada, který platí chlapcům a dívkám za vesměs perverzní sex, aby je mohl pozorovat z vedlejší místnosti. Aranda se zároveň snaží provokovat - jako jeden z prvních ve španělské kinematografii ukazuje sexuální praktiky, které byly doposud určeny pouze pro pornografickou produkci. Takové radikální zasvěcení získáváme v jedné z prvních scén divokého sexu mezi Javou a prostitutkou Ramonou, kterou hraje Victoria Abril. Ta byla tehdy skutečně v šestém měsíci těhotenství, čehož bylo náležitě využito pro film. Dalším velmi radikálním tématem je vztah dětí, sexu a sadismu. Zde se bezpochyby pohybuje pro řadu diváků na hraně jako například ve scéně pálení dívčího ohanbí nebo polibků přes ostří nože či řady jiných. Zatímco Antonio Banderas má ve filmu jen menší roli, Victoria Abril hraje hned tři role najednou (Menchu, Ramona, Aurora Nin), tak zůstává režisér alespoň částečně věrný komplexnosti předlohy.
La película 2015
