Vyjednávač

Děj vychází ze skutečných událostí, k nimž došlo v letech 2005-06, kdy předseda baskické socialistické strany PSE Jesus Eguiguren přistoupil na dialog s organizací ETA. Detaily jsou samozřejmě autorskou licencí (hlavní postava je smyšlená), ale události a jejich forma mají odpovídat realitě. Málokdy máme možnost nahlédnout do toho, jak se krok za krokem vyjednává s teroristy, což nám právě snímek Vyjednávač zprostředkuje. Třetí film Borjy Cobeagy byl uveden na loňském festivalu v San Sebastiánu. Režisér si sám napsal scénář založený na skutečných událostech a fiktivním příběhu Manua Arangurena, baskického politika, který se v rámci filmu stal prostředníkem mezi španělskou válkou a zástupci organizace ETA. Přestože šlo o klíčová vyjednávání týkající se zastavení teroristické války, nebyl průběh utajených vyjednávání předem pečlivě připravený ani důstojný. Průběh rozhovorů byl plný náhodných událostí, chyb a nedorozumění. Nakonec se paradoxně ukázalo, že klíčové jsou osobní vazby mezi všemi zúčastněnými. Dle režisérových slov se inspiroval stylem svého krátkého filmu Éramos pocos (Bylo nás málo). Připadalo mu, že komediální forma je nejvhodnějším východiskem pro pojednání tak vážných událostí, které v sobě ve své podstatě měly řadu velmi komických aspektů. V letech 2005 a 2006 proběhlo vyjednávání mezi baskickou částí socialistické strany PSE a teroristickou organizací ETA. Film se nezaměřuje pouze na politické rozhovory, ale také ukazuje život Jesúse Eguiguren (předseda PSE), který na jednání musel přijet téměř inkognito, nesměl používat platební kartu, byl nezvykle oblečen, takže ho považovali za jednoho z teroristů. To a řada další detailů byla impulsem, který vedl k natočení komedie plné spíše suchého humoru. Je založena sice na reálných událostech, ale detaily jsou výsledkem autorovy fantazie, přičemž hlavní postava také není a ani nemůže být autentická. Kromě umného míchání fikce a dokumentu je snímek jedním z několika baskických filmů, které v posledních letech reflektují tragické události spojené s terorismem skrz humor. Ten je vnímán jako uvolňující. Není proto chápán jako zneuctění vážných problémů a nebylo cílem kohokoliv z reálných vzorů filmových postav zesměšnit nebo zneuctít, jak prohlásil režisér. La película 2015