Bunkr

Zpočátku může film působit jako komedie díky jednotlivým postavám, které působí groteskně. Zvláště syn Klaus je podivný týpek. Postupně se film mění v psychologické drama. Už jenom prostředí, bunkr kdesi v lese, izolovaný před ostatními lidmi. Ale domov rodiny není jediné tajemství, které zakrátko před studentem vyvstane. Během sledování filmu mě napadlo, že podobný film je typický pro Němce. Nikdo z filmu mi nebyl sympatický. Kupodivu mě film stejně zaujal, navzdory pomalému tempu. Příběh končí očekávaně, jiný závěr si nedovedu představit.