Klub

Režisér Pablo Larraín se v posledních letech etabloval jako tvůrce originálních filmových dramat s prvky černého a absurdního humoru, která dosahují širokého mezinárodního ohlasu. Patří k nim snímky jako Post Mortem (Post Mortem, 2010) či NO (NO, 2012), jež byly oba uvedeny i v českých kinech. V roce 2016 pak dokončil koprodukční životopisný film o slavném chilském básníkovi Pablu Nerudovi. Přibližně rok před uvedením snímku Neruda sklízel Larraín mimořádné festivalové úspěchy s komorním dramatem Klub. Scénář k němu napsal spolu s dramatikem Guillermem Calderónem a žurnalistou Danielem Villalobosem. Děj situovali do fotogenického, leč drsného přímořského městečka La Boca. Širokoúhlý formát dlouhých záběrů, studené barvy a rozmanitý hudební podkres ještě umocňují zvláštní atmosféru tohoto místa a navozují specifický druh napětí. Jeden z domků na pobřeží slouží jako izolace pro delikventní katolické duchovní. Soužití v tomto „klubu" se jeví jako relativně bezproblémové, ovšem jen do okamžiku, kdy jedna bizarní příhoda s venkovanem zvaným Sandokan spustí krutou hru na hledání cizích i vlastních vin. Film se dotýká citlivého tématu sexuálních skandálů v katolické církvi, což ho spojuje s jiným chilským snímkem z téhož roku - dramatem podle skutečného případu El bosque de Karadima (2015) režiséra Matiase Liry. Stylizovanější a nadsazenější Larraínův film ale vyznívá obecněji a míří do širších kruhů, než jsou ty církevní. Většinu rolí obsadil Larraín herci, se kterými spolupracuje opakovaně, a podařilo se mu iniciovat přesvědčivou souhru, jež byla hned v několika soutěžích oceněna udělením kolektivní ceny za nejlepší herecký výkon. V roli jeptišky exceluje Antonia Zegersová, krizového poradce ztvárnil výrazný Marcelo Alonzo, mezi bývalými kněžími se objeví například Alejandro Goic. Nepřehlédnutelný je též Sandokan v podání Roberta Faríase. Alena Šlingerová Letní filmová škola Uherské Hradiště 2016