Cesta do Říma

Vyloženě artový filmeček. Lehce surrealisticko groteskní příběh má dvě roviny. Jednak vlakovou road-movie s vyprávěním obskurních životních příběhů. A druhak rovinu světa mimo vlak, které dominuje vizuální složka filmu. Trochu mi to připomnělo některé filmy „české nové vlny“, (Sedmikrásky, Ovoce rajských stromů jíme), z 60. let minulého století. A nebo, z těch současnějších, filmy Paola Sorrentina, (Mládí, Velká nádhera), ve výpravně skromnější verzi. Někomu může připomenout i nejranější filmy Louise Buňuela. Včetně toho, že příběh je tu jen kulisou, pro efektní vizuální podívanou. Pro ty diváky, kteří očekávají „normální“ filmový příběh, to ke koukání asi nebude, ale ti, kdož mají rádi, poněkud groteskně poťouchlé pokoukáníčko, by si na své přijít mohli.