Milada

Ještě větší průser než Lída Baarová. I tady máme před sebou k dispozici kulervoucí a silnej příběh ženy, kterou semlely dějiny. Ale styl podání je tak zoufalej, že se to nedá pozřít. Plus naprosto nulová práce se střihem, to zatmívání začne srát už tak po čtvrthodině. Některé scény jsou až trestuhodně doslovné (třeba když si lidi, co se roky pohybujou ve veřejné sféře, musej říkat, jakou funkci zastává Jan Masaryk). Z dalších drobných nelogičností bych vypíchnul scénu s koláčem po návratu z koncentráku. Obávaná státní bezpečnost je tady shrnuta do karikatury primitivní svoloči, která obchcává kapličky a žere svačiny z papírovýho pytlíku. Proměna společnosti směrem k víře v komunismus je tady směšně personifikována do karikatury Anežky Hodinové-Spurné. Chybí tomu širší spektrum a souvislosti, protože všichni víme, jak to dopadne, ale nějak vůbec nedává smysl, proč se to stalo. A že žádné z postav se nedá věřit ani slovo, za to může úplně tragickej českej dabing, kterej zničil většinu filmu.

Snímek o Miladě Horákové tu bezpochyby rozhodně chyběl a tak sláva za odvážný tým, který se do toho s vervou sobě vlastní pustil. Vzal si na bedra velmi těžké břímě a vydal se cestou vskutku nelehkou. Snímek je tady a tak co s ním. Námět je postaven dobře. Začíná se činnostmi za války a tak se neznalý divák dozví, že Milada udělala pro republiku v podstatě to samé, co letci RAF, kteří za komunismu skončili úplně stejně jako ona. Dozví se, že se po válce angažovala ve vládě, kde zašedlá atmosféra připomíná mimo jiné např. snímek ´Ucho´. Stačí setsakramentsky málo aby vznikl problém. A že se problém skutečně objevil již víme. Pak už se film zajímá hlavně vězněním, výslechy a soudem. Ano, námětově je příběh vystavěn dobře, ale bohužel scenáristicky je sepsaný ledabyle. Chybí tomu prostě ta správná filmová nit. Celkově to totiž vypadá jako sestřih seriálu. Snaha o plynulost sice je, ale k zaujetí diváka nějakou pevnou dějovou linkou a dramatem je tu bohapustě pramálo. Na takový film je i ostudou značně malý rozpočet. Ona doba se ve snímku prostě uvěřit nedá. ÚPP ve světových blockbusterových snímcích dělá divy a v českém filmu nic? Na film určený do kin je i ostudou použití dobových filmových záběrů, stejně jako to udělali tvůrci u TV snímku ´Monstrum´. Sice se dá pochopit snaha ušetřit, ale film měl být odkazem doby a současného mladého diváka šokovat a ne vytvořit nic neříkající polodokumentární cosi. Alespoň tu komunisté nejsou zvýrazněni jako schizofrenní jedinci, jak je poslední dobou zvykem, opět viz. ´Monstrum´. Scény s výslechy jsou chabé a soud jako takový opět naprosto nic neříkající. Nic neděsí, nic nešokuje, nic nevyvolává odpor k danému režimu a soudnímu systému 50. let. Ne, tohle se opět nepovedlo. Měl vzniknout film vzdávající Miladě Horákové poctu a ne jen jednoduchá ledabylá převyprávěnka o jejím osudu.

No nevím, to už by asi byl lepší čistě dokument, než toto. Z piety k Miladě Horákové dávám poloviční hodnocení, ale film jako takový mi v podstatě nic neřekl.

Proboha proč?? Úžasný námět na film, který by byl trhákem, ale zde se to zcela minulo účinkem. Chtělo to jiný scénář, více reality komunismu, nemastné, neslané.