Povídka o policajtovi

Na začátku filmu je Borniche povolán do kanceláře svého nadřízeného, kde se dozví o případu Buisson. Následně volá do archivu, aby mu připravili složku Émila Buissona. Jeho křestní jméno však do té doby neslyšel, proto ho nemohl znát.

Když v jedné scéně Buisson střílí na dělníka, který stojí za sklem a pozoruje loupež, krev se rozstříkne i na sklo. Jenže když střílí na dělníka, musí nejprve prostřelit sklo a teprve potom zasáhne dělníka do hlavy. Je tudíž nesmysl, aby se krev objevila i na skle.

Vrcholnou scénu zatýkání Buissona pokládám za velmi dobře dramaticky propracovanou a promyšlenou. Nicméně ji v reálu pokládám za velmi riskantní, Emil si mohl dávno sám nebo prostřednictvím někoho jiného sehnat fotografii komisaře Bornische, tím by zatýkací akce byla již předem odsouzena ke krachu. S tím by měl komisař počítat.