I hory mohou odejít

Čínský titul znamená doslovně „Staří přátelé jsou jako hory a řeka“, tedy neměnní. Překlad napovídá, že tomu tak nemusí být vždy. „Hory mohou odejít, jako odcházejí přátelé,“ vysvětlil režisér Jia Zhangke zvláštní název svého filmu v Cannes. Na pozadí příběhu tří postav, které kdysi pojilo přátelství, načrtl slavný tvůrce obraz proměn moderní Číny, neskrývaje stesk po časech, kdy lidi spojovalo i něco jiného než peníze. Čína, poslední den roku 1999 v hornickém městě Fenyang. O přízeň hezké Tao se ucházejí dva kamarádi: Zhang je podnikatel, Lianzi horník. Tao dlouho váhá, nakonec si ale vybere Zhanga. Léta plynou, Tao se narodí syn, jehož otec pojmenuje Dollar, a když se manželé rozejdou, Tao nahlédne, že je pro syna lepší zůstat s otcem. Sama se vrátí domů, naštěstí dost zámožná na to, aby pomohla Lianzimu, který je těžce nemocný. Léta plynou, jsme už v roce 2025: dospělý Dollar studuje v Austrálii, kam emigroval s otcem. Čínsky už neumí, s matkou dávno ztratil kontakt, ale náhodně zaslechnutá píseň mu připadá povědomá. Příběh tří postav zřetelně, místy možná trochu didakticky, symbolizuje Čínu od začátku tisíciletí s jejím politickým i ekonomickým a sociálním vývojem. Dnes velmi slavný Jia Zhangke se narodil ve Fenyangu, dějišti většiny jeho filmů, tvořících části jeho kroniky světa, který se mění. I tentokrát je v tvůrcově pohledu patrný stesk po časech, kdy lidi pojily jiné svazky než peníze. Eva Zaoralová, MFF Karlovy Vary 2015