Pražákům, těm je hej!

Tomuhle hudebnímu filmu dokážu dát při nejlepší vůli jen půlku možných hvězd či bodů. Ta je za tu muziku ale to další (a pro každý film důležitější) tedy filmařská a herecká práce to je opravdu velká bída. Po těchto stránkách se plusové body nedají připsat vůbec za nic.

Je to spíše film pro pamětníky doby normalizace. Pro mě je to kultovní film, vzpomínám, jak jsme čekali na každé vydání singlu nebo LP. Kdo tu dobu nezažil, těžko pochopí, a je to pro něj asi nestravitelné. Michal Kocáb byl pro mě vždy velká osobnost, až na nedávné dva roky. Byl první, kdo se odvážil v roce 1988 na Děčínské kotvě v přímém televizním přenosu protestovat proti poměrům v republice, ovládané komunisty, a prohlásit, že každá země má vládu, jakou si zaslouží. Nehledě na jeho největší zásluhu na odsunu ruských vojsk z naší země po roce 1989. Ale to si většina dnešních respondentů neuvědomuje a jásá nad různými americkými postburtálními snímky, které jsou stejně primitivní jako oni.

Dvacet panu Štibichovi! Nebo i padesát. A sto Bolkovi. Jenže, ten tam byl jen tak malou chvilku, že do hodnocení celého „filmu“ to nemůže mudrovat. On ten snímek není tak hrozný. Když přeskáčete to, čemu se tu říká hudba, tak to není zase tak dlouhé a ani tak strašné. Třicet procent

Kdysi jsem byval docela fanda Prazskeho vyberu,no hlavne taky proto,ze jsme ho doma slysel dost casto.........muj otec je jejich fanda dodnes.......tak asi proto i ja jsem byl. No ale tento filmovy pocin nic moc teda.Dost velke zklamani.