Zombie a vlak duchů

[b]Ledové příkrovy sněhu, bizarní směs muziky od finského country po rockové balady, spousta alkoholu a prokletí osamělosti v duši jednoho baskytaristy. Hudební road movie Miky Kaurismäkiho je uhrančivou směsicí melancholické tragiky se subtilním humorem a patří ke klenotům finského filmu.[/b] Snímek Zombie a vlak duchů je hudební tragikomedie, ačkoli subtilní humorná rovina tepe spíše jen na pozadí filmu. To však k poetice snímků Miky Kaurismäkiho - a koneckonců i jeho bratra Akiho -neodmyslitelně patří. Kulisami bezútěšné finské zimy, která je na začátku i konci filmu rámovaná nezvykle šedivými ulicemi Istanbulu, se protlouká rozervanec Antti zvaný Zombie, jenž se nedokáže začlenit do společnosti. Téměř nikdy neodkládá svoji baskytaru ani svůj démonický černý kabát ilustrující neuhasitelnou melancholii v jeho duši, kterou se snaží tišit alkoholem a hudbou. Po smrti otce, který trpěl podobnou trudnomyslností a osamělostí jako jeho syn, prodělá i Zombie symbolickou „smrt", načež mu svitne naděje na nový lepší život. Kamarád Harri mu nabídne vysněný post baskytaristy na turné své kapely a také dívka Marjo dá Zombiemu druhou šanci. Muzikant sice náhle získá všechno, po čem toužil, přesto se ale nedovede vzdát nezřízeného pití. Smutek a věčná osamělost jsou zřejmě nedílnou součástí jeho osudu... Film Zombie a vlak duchů se prostřednictvím postavy věčného losera dotýká tématu malosti člověka ve velkém světě a pochybného smyslu lidského pinožení. To naznačuje i hudební leitmotiv, podmanivá balada Solitude od heavymetalové skupiny Black Sabbath, v níž se příznačně zpívá: „My name it means nothing / My fortune is less / My future is shrouded in dark wilderness." „Mé jméno nic neznamená / Můj osud ještě míň / Moje budoucnost je temná divočina." Snímek však rozhodně nevyznívá zcela bezvýchodně. Scénář je kořeněný šťavnatými muzikantskými historkami a pod výraznou hudební složkou, jejíž nedílnou součástí jsou i bizarní finské šlágry nebo country písně o honáctví sobů, je podepsán Mauri Sumén z kultovní skupiny Leningrad Cowboys. Díky neodolatelné kombinaci tragiky a komiky, existenciální hloubky a hudebního kýče, střídání melancholických záběrů a vtipných historek patří snímek Zombie a vlak duchů k tomu nejlepšímu z celovečerní filmové tvorby Miky Kaurismäkiho. Ema Stašová Letní filmová škola Uherské Hradiště 2015