Strašidelný zámek

Lord Vogelschrey pořádá na svém sídle loveckou výpravu. Mezi hosty se ale nečekaně objeví i hrabě, o němž se nesou zvěsti, že zabil vlastního bratra. Když na sídlo dorazí také vdova po zavražděném, situace se začne vymykat kontrole. „Morální horor“ F. W. Murnaua v mnohém předznamenal Upíra Nosferatu. Murnaův snímek Strašidelný zámek může sice evokovat hororový příběh, nicméně to strašlivé se zde odehrává v rovině psychologické. Namísto nadpřirozených hrůz sáhl režisér k hrůzám svědomí, a vytvořil tak originální „morální horor“, který v lecčem předznamenává jeho Upíra Nosferatu. Film natočený ve velmi krátkém čase, konkrétně za pouhých 16 dní, vznikl na motivy stejnojmenného románu Rudolfa Stratze. Autorem scénáře je Carl Mayer, který patřil mezi stálé spolupracovníky F. W. Murnaua a podílel se i na Kabinetu doktora Caligariho Roberta Wieneho (Das Cabinet des Dr. Caligari, 1920). Na Strašidelném zámku spolupracoval také scénograf Hermann Warm, který vytvořil dekorace i pro zmíněný Kabinet doktora Caligariho, ikonický snímek německého expresionismu, či Dreyerův mistrovský kus Utrpení Panny orleánské (La Passion de Jeanne d'Arc, 1920). V tomto případě však zvolil zcela odlišný, velmi civilní, strohý styl interiérů, doplněný drobnými detaily. Warm je také autorem makety zámku Vogelöd, která se objevuje v úvodních záběrech. Celkovou tísnivou atmosféru pak dotváří práce kameramana Fritze Arno Wagnera, který sahá k rafinovaným stínohrám, šerosvitu a tlumenému svícení. Wagner o rok později natočil s Murnauem i jeho nejznámější snímek Upír Nosferatu, a tak lze Strašidelný zámek vnímat jako předstupeň pro další práci a „zkušební“ film. Právě tíživá atmosféra, psychologický nátlak a hororové prvky, které si Murnau ozkoušel už zde, činí z Nosferata výjimečně působivé dílo. Letní filmová škola 2018