Zbrusu Nový zákon

Uvedeno na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary. Režisér Jaco van Dormael nám už několikrát ukázal, že umí natočit fakt zajímavý snímek. Jeho "Pan Nikdo" to již jednou dokázal. Ale nevím co je to se mnou, mě se ty jeho filmy prostě zas až tak nelíbí, nebo aspoň ne natolik, nakolik je oslavuje kritika a okolí. Třeba Zbrusu Nový zákon měl podle mě o hodně větší potenciál, než vyždímal. Kdyby se celou dobu držel v komediální rovině a nesnažil se nějak ukazovat životní myšlenky, dopadl by mnohem lépe. Navíc nápad najít šest nových apoštolů je fajn, ale ta jejich partička mi moc nesedla a navíc jsem tak trochu očekával, že budou fungovat pospolu. Francouzská kinematografie je jiná, což je velmi dobře, a proto i snímku mnohé odpustím, ale očekávám v nejbližší době nějaký další Dormaelův film, který mě tentokrát vytrhne ze židle a nenechá mě přestat přemýšlet. Ale přemýšlet ve smyslu 'Wau, to byl ale nářez, je to vůbec možné takhle něco natočit? A může to ještě někdy někdo překonat?'...

Těžká kravina a já asi také nejsem při smyslech, když sem to dokoukal celý. Divný je to správné adjektivum.

Velmi originální pohled na Boha, ne dobrotivého, ale navýsost zlomyslného, který nakonec pocítí důsledky stvoření svého nehezkého světa, když musí žít mezi lidmi. Druhá linie - očistná - je o překonávání bariér v nás a mezi námi, a směřuje, jak jinak, k lásce. Film je bohužel poněkud zdlouhavý a místy nudný.

Milé, vtipné, líbivé a zdánlivě jednoduché, leč propracované a pod slupkou i filosofické dílko režiséra, který má na svědoní třeba Mr. Nobody(ho). Podobné filmy se obvykle označují jako "feel good" a v tomto ohledu se na Zbrusu Nový zákon můžete spolehnout.;)