Nekonečný příběh Posledního z Aporveru

V dokumentárním snímku Nekonečný příběh Posledního z Aporveru se bulharská režisérka Ana Prodanova zabývá peripetiemi okolo vzniku stále nedokončeného velkofilmu režiséra Tomáše Krejčího a producenta Jiřího Košťála Poslední z Aporveru (anglicky The Tower of Dreams). Trikový fantastický příběh dětí, které zachraňují svůj svět Aporver před zkázou, má za sebou složitou genezi. Přípravy započaly již v roce 2006, samotné natáčení s herci před zeleným klíčovacím pozadím proběhlo roku 2008 (ještě pod názvem Poslední děti z Aporveru), mj. s americkými herečkami Susan May Prattovou, Tami Stronachovou a s již zemřelým hercem Bořivojem Navrátilem. Dokončení snímku zbrzdila náročná postprodukce, při níž tvůrci, inspirovaní tvorbou Karla Zemana, nechtěli použít pouze počítačovou grafiku, ale i „klasickou“ metodu s pomocí tisíců ručně kreslených obrázků. Premiéra byla původně plánovaná v roce 2009. Během závěrečných prací tvůrci několikrát získali dotace z filmového státního fondu i z pobídek ministerstva kultury a na konci roku 2011 realizovali dotáčky hraných scén. Kvůli průtahům však odstoupily slovenský koproducent Farbyka a také Česká televize. Tvůrci je následně zažalovali. Státní fond kinematografie ČR naopak v květnu 2014 předal podnět k prošetření finančnímu úřadu a policii pro podezření z dotačního podvodu. Autoři přesto stále pracují na dokončení projektu... – První dvě třetiny středometrážní „aporverské biografie“ tvoří klasický film o filmu, v němž nechybí rozhovory s herci a tvůrci, ukázky z kaskadérských a choreografických příprav, z natáčení, ze zákulisí, z natočeného materiálu, z videoklipů k soundtrackům a z materiálů ČT; sestřih je proložen titulky se zajímavostmi. Použité rozhovory připravoval během natáčení v letech 2008–2013 režisér Martin Dostál pro společnost Actor’s Runway Agency producentů Krejčího a Košťála. Ti v dubnu 2015 přizvali Anu Prodanovou, která pod hlavičkou jejich další firmy Salamander Syndicate natočila závěrečnou třetinu, ve které se tvůrci vyjadřují k současnému stavu projektu (včetně problémů s jeho financováním), a celý dokument dokončila. Výsledná jednostranná „prezentace“ (protistrana prostor nedostala a utajena je i kauza s ČT a SFK ČR) vyznívá jako obhajoba nadšených producentů, kteří se prý pouze vinou slovenského koproducenta dostali do nesnází, ohrožujících jejich vysněný velkofilm. V závěrečných titulcích je jmenovitě poděkováno většině spolupracovníků filmu Poslední z Aporveru. – Snímek je zajímavý především proto, že je vlastně svéráznou „obhajobou“ umělců, jimž hrozí trestní stíhání. Ve filmu byl použit pořad České televize Čétéčko. Zdroj: –jl– / NFA