Noční vlak do Mnichova

[b]Český vědec, klíčová osobnost v oblasti inovace zbrojního průmyslu, a jeho dcera prchají na začátku druhé světové války před nacisty. Svižnou špionážní road movie se zdařilou romantickou zápletkou, dějově rozkročenou mezi Prahou, Londýnem, Berlínem a švýcarskými Alpami, korunuje vytříbený britský humor.[/b] Název snímku Noční vlak do Mnichova, který natočil Carol Reed, odkazuje ke klíčové části filmu, jež se odehrává na palubě vlaku mířícího z Berlína do Mnichova. Dcera významného českého vědce Anna Bomaschová a její otec jsou jím převáženi jako váleční zajatci na velitelství SS. V přestrojení za německého majora je eskortuje i britský agent Dickie Randall, jenž musí zosnovat plán útěku dřív, než vlak dorazí do cíle. Ostřížím zrakem je však sleduje plukovník SS Karl Marsen a do cesty se jim navíc připletou i dva Randallovi staří známí, kteří mohou celý plán nevědomky zhatit... Divákům znalým tvorby Alfreda Hitchcocka neunikne podobnost se snímkem Zmizení staré dámy (The Lady Vanishes, 1938). A to s ohledem na zápletku - napsali ji stejní scenáristé Sidney Gilliat a Frank Launder - i herecké obsazení (hlavní roli v obou filmech ztvárnila Margaret Lockwoodová). Zásadní rozdíl mezi nimi ale představuje dějová linie tematizující válečný konflikt, který je zobrazen s notnou dávkou lehkomyslnosti a naivity. Je ale třeba si uvědomit, v jaké době film vznikal a kdy byl uveden do distribuce. V roce 1940 měl svět ty největší zločiny nacismu teprve prožít a Anglie byla zvyklá si z Hitlerovy hrozby zatím jen rozšafně utahovat. Nezapomenutelným se film stává díky dialogům vyšperkovaným britským humorem i díky výkonu mladého Rexe Harrisona, českému divákovi známému především rolí profesora Higginse z muzikálu My Fair Lady (1964). Postava rádoby lehkovážného šviháka a provokatéra, který v případě nutnosti upustí od legrácek a stává se rozhodným kladným hrdinou, představovala v hercově kariéře první zásadní hlavní roli. Film v sekci Češi v zahraničí figuruje díky účasti kameramana Otto Kantůrka. Jeho profesní přínos je patrný ve zdařilém budování filmového prostoru důmyslnou kombinací kulis exteriérů s živou hereckou akcí, čehož dosahuje pomocí nájezdů a prolínaček. Dokládá to například informačně hutná úvodní střihová sekvence, v níž byl využit i v té době vysoce aktuální dokumentární filmový materiál. Lucie Klevarová Letní filmová škola Uherské Hradiště 2015