Hlas pro římského krále

Autoři seriálu 30 případů majora Zemana snad odpustí že jsem si pro titulek vypůjčil název 14.dílu tohoto seriálu ale vhodnější glosa na úvod mne nenapadla. Když jsem zjistil že se připravuje k 700.výročí narození největší postavy naší historie natáčení tohoto projektu opravdu jsem se těšil v očekávání mimořádného filmařského počinu a nevšedního diváckého zážitku i když mne trochu zarazilo že mezi všemi renomovanými jmény byla realizace svěřena zrovna Václavu Křístkovi. Když jsem pak film při jeho premiéře sledoval cítil jsem postupně stále větší rozpaky a na konci pak opravdové rozhořčení. V prvé řadë myslím že pokud se na tento projekt nedokázalo vyčlenit nebo najít dostatek peněz neměl být vůbec realizován. Takto místo holdu osobnosti svou velikostí a významem daleko přesahující hranice našeho státu se stvořilo něco co silně připomíná parodii. Chaotický nesourodý scénář nejistá kamera ploché naprosto nepropracované postavy a ubouhoučký komparz kterým by pohrdla kdekterá televizní pohádka Vrcholem všeho je obsazení. Už Kryštof Hádek se mi jako Karel nezdál být tou nejideálnější volbou ale budiž. Ovšem obsazení Stanislava Majera který "hraje" všechny své postavy naprosto a zcela stejným výrazem do role Jana Lucemburského tohoto velkého bohatýra evropského formátu právem zvaného "poslední rytíř" to byl prostě renonc! Má asi pro tuto roli předpoklady fyzické ale díky svému (ne)herectví zahrál Jana úplně stejně jako hraje ty svoje fabrikanty detektivy nebo barmany. Plusové body se mohou sčítat jen za historickou přesnost slušnou hudbu a pár výkonů herců ve vedlejších rolích. Místo mimořádného díla tak vznikl jen sotva průměrný film na který lze okamžitě zapomenout! Jenom mne tak napadá co by z tohoto zadání dokázal vytěžit třeba Jiří Strach.

Nepřehledné, laciné, dehonestující. A hlavně Hádek je pro tuhle roli úplně špatně. Neustále propírané výročí císařových narozenin si zasloužilo lepší poctu.

Na film jsem se těšil a dost mě zklamal. Je zde vidět, že bylo třeba více peněz a chyběly. Nejlépe se role zhostil Stanislav Majer, který slavného Kryštofa Hádka strčil do kapsy..

Hlas pro římského krále Po Jindřichovi VII se stal vládcem Ludvík IV. Byl to poslední vládce, který se postavil proti papeži, což se mu stalo osudným. V roce 1346 papež Kliment VI volá po volbě nového krále. Měl to být český korunní princ Karel Lucemburský. Je to právě on, s kým v roce 1319 jeho matka přijela na Loket. Pak se zde však objeví jeho otec a odnáší jej pryč. -----------08/ V roce 1346 se ocitáme ve Francii ve Rhens, a pak v Mnichově o tři léta později. Zde se koná turnaj, ale také se již plánuje svatba. Dokonce padne návrh, aby se král vrátil do Čech a smířil se s královnou. Opět později vybírá francouzský král Karel IV zvaný Sličný za vychovatele mladému Karlovi muže, jenž sluje Pierre de Rosiéres. Mladičký král zde na biřmování přijímá jiné jméno, jméno francouzského krále, jakožto kmotra. A také dochází ke svatbě. Malý Karel si bere královou sestřenici Markétu, zvanou Blanka, rodem z Valois. Je rok 1330 a na hradě Tirol je již mladičký Karel IV plísněn svým otcem. Na svatého Václava umírá Karlova matka. A otec jej posílá do Itálie. Karel tedy v roce 1331 přijíždí do Pavie, kde je velmi vřele vítán obyčejným lidem. V Itálii se setkává s bratrem. Karlovi začíná být chování Italů podezřelé a zvyšuje stejně jako jako jeho kamarád Bušek z Velhartic pozornost. Je velikou náhodou se Karel neotráví snídaní, protože přijde pozdě. Hned poté následuje zákeřný útok. Italové si však neuvědomili proti komu stojí a jsou biti jako žito. Z jednoho zajatce Karel vyrazí jméno zrádce. Je to vévoda Savojský, který chce navíc dobýt Modenu. Karel se svou družinou ihned odjíždí. ----------------------38/ Po vítězné bitvě u San Felicie má Karel podivnou vidinu. Dostává se mu v ní varování. Také v ní vidí mrtvého dolféna, kterému měli jet na pomoc. Král to považuje za výmluvu, a i když posel zprávu o dolfenově smrti potvrdí, je Karel potrestán tím, že zbaven velení. Také je za trest poslán do Merana za českými posly. Po Meranu následuje cesta do Prahy a noc na pražském hradě, kde straší. Pohybující se sklenice je toho důkazem. Ráno dostane Karel dopis od bratra Jana Jindřicha, že v Korutanech je zle. Proto vyhledá svého císaře. Setkání není zrovna srdečné. Císař jej chce jako spojence, a proto mu poví o novém sňatku jeho otce s Beatrice Borbounskou. A tatík nechal do svatební smlouvy vepsat, že oni, Karel ani bratr, nemají nároku na korutanské dědictví. I přes tuto zprávu Karel spojenectví odmítá. --------70/ Za jeho bratrem přichází vyslanec říše římské, který řeší stížnost jeho manželky Markéty. Má ověřit, že je stále panna, a Jan Jindřich má před ním a svědky provést akt manželské povinnosti. Jenže on před obnaženými ňadry své ženy uteče. Karel uzavře se svým otce dohodu, ve které sehrají divadýlko vyhoštění. Následovat by měl útok na post císaře. Ten začíná tím, že Karlův otec dle dohody mu dává hlas. -------92/ Oba se pak ještě setkávají před bitvou u Crécy-en-Ponthieu. Zde je již Karlův otec slepý, ale přesto vyráží do boje stejně jako jeho syn... Noo, tak scénu s poltergeistem jsem tedy opravdu nečekal. A hodně překvapila. Jinak mne hodně iritovalo skákání v ději. Zpočátku mne to i silně mátlo. Dějově je to stále slabší a slabší a já jsem už měl v těch pletichách trošku zmatek. Navíc to nemělo spád, skoro pořád se jen plácalo a nebýt scény rvačky a poltergeista, možná bych dal hodnocení ještě slabší. Takto dávám deset kusů za obě výše zmíněné scény. Přesto však lze k hodnocení přihodit občas hudbu a celkový dojem. Takže čtyřicet dohromady a víc procent nedám. 20190606 10115/10315 **/4 s.u. CT1