Anthropoid

Jsem velký patriot s velmi vyhraněným názorem na období od Mnichova do konce války (u nás) a snadno bych se mohl nechat unést. Takže to raději vezmu zkrátka. Filmařský je to z mého pohledu jednoznačně dobrá práce, které se dá máloco vytknout. Způsob prezentace historie a především fakt, že si tenhle film dovolili natočit příslušníci národa zodpovědného za mnichovskou hanebnost se mi vůbec nelíbí!!

Filmem s výhradami nejsem zklamán. Ale! Pokud se někdo zajímá o skutečnosti, které souvisí s uvedenou událostí, bude zklamán. Četl jsem několik knih, v TV v současné době běží výborný dokumentární seriál Heydrich - konečné řešení, a tak mám svoji představu. Například mi vadí, když akce v holešovické zatáčce vyzní pomalu jako přestřelka u O. K. Corralu v Tombstonu, trochu přeháním. Mám rád film Atentát Jiřího Sequense a nebudu srovnávat, i když posledních dvacet minut z boje v kostele je takřka totožných. Reálie okupované Prahy a celková výprava je na dobré úrovni. Z hereckých výkonů českých herců v malém prostoru mě zaujal nejvíce Jan Budař a Alena Mihulová. Určitě se za dva, tři roky podívám znovu a možná, že i názor přehodnotím.

První polovina je skoro o ničem. Druhá už je o mnoho lepší, i když jisté klišovitosti se nevyhnula. Gratulace všem za profi práci, ale mi tam pár věcí vadilo. V prvé řadě, když už chtěli tvůrci dodržet fakta, měl být film mluven česky. Jasně, není to světový jazyk, no a? Tak si tam mohli strčit anglické titulky. A ne my české. Romantika je tu zcela mimo a naprosto zbytečná. Historické nesmysly v potaz neberu, stejně dodnes panují jen dohady o některých věcech. Ale ten satelitní talíř v okně… A ještě, aspoň nám, hloupým divákům, mohli autoři vysvětlit, kde vzali na konci filmu ti výsadkáři tolik střeliva. Nu, nebudu to dále rozebírat, možná se podívám ještě jednou, ale zas tak dobrý snímek to není a klidně mohl být kratší. V hodnocení je zahrnuta i výborná práce maskérů.

člověk přemýšlí o tom, kdo točí filmy, které nám mají vykládat vlastní dějiny: Heydrich přišel do Prahy v září 1941, ale z úst české herečky se doví, že tady byl již v září 1939, ale těch laptusů by člověk nalezl více, jen mu je líto příbuzných, které Němci popravili 28. října 1941 a Kobyliská střelnice se stala místem hromadných poprav (např, Vladimír Vančura), dokud se nezbavíme nových těch správných ,,vykladačů" jejich jediné pravdy, tak si tragickou podobu dějin znovu zoopakujeme.. Náš film z šedesátých let svědčí o tom, proč jsme měli výborné herce i kinematografii, což o té dnešní říci nelze..