Příliš dokonalá podoba

Příběh z nejpodivnějších a nejznepokojivějších koutů lidské sexuality a psychologie. Příběh založený na skutečných životech jednovaječných dvojčat Stewarta a Cyrila Marcusových, kteří jako gynekologové pracovali v newyorské nemocnici a na univerzitě a kteří byli nalezeni mrtví v roce 1975 ve věku 45 let v bytě Cyrila na Manhattanu pro zjevné předávkování barbituráty uprostřed sebevražedného paktu vlivem upadajícího duševního stavu v dlouhotrvající izolaci ve víru obrovského množství drog. Určité události se staly základem románu, ze kterého scénáristé čerpali pro tento film. Za vším hledej ženu, říká se od pradávna, a i tento příběh potvrzuje, že na tom něco bude. Bratři vedli svou gynekologickou kliniku a vše fungovalo, jak má. Dokud jim do života nezasáhla jedna určitá, v jistém ohledu, zvláštní pacientka. A když chlapi kvůli ženě začnou blbnout, vždy to stojí za to. A když začnou blbnout vzhledově naprosto identická dvojčata, to se teprve začnou dít věci. Tradovalo se, že se bratři dělili o všechny své zážitky. Psychické i fyzické. A platilo to i v případě žen. Jenomže jeden z bratrů se tentokrát skutečně zamiluje, a když ona jednoho dne pojme podezření o dvojí identitě, bratrům se začne hroutit svět. A o tom je tento snímek, který je především psychologickou sondou o zvrácenosti jednovaječných dvojčat vedoucí až k tragédii. Ne, přímo o horor se v žádném případě nejedná. Zvrácenosti je však přesto učiněno za dost. V roli dvojčat se ve dvojroli představil Jeremy Irons, který to po charakterové stránce složité neměl, neboť oba bratři byli v podstatě naprosto stejní. To třeba Jean- Claude van Damme v pozdějším akčním snímku ´Dvojitý zásah´ (1991) ve stejné roli dvojčat neměl. Za zmínku určitě také stojí triková stránka. V tomto snímku je to prostě paráda. V obrazech, ve kterých jsou oba bratři najednou, je spojení dvou záběrů dokonalé. To ve zmíněném pozdějším akčním snímku s van Dammem už tomu tak není. No nic. Snímek nervydrásající není a napínavý už teprve ne. Celé se to pohybuje ve stavu zobrazování nemocné mysli, lidské slabosti a naprosté bezmoci. Nálada se postupně stává tísnivější, až to všechno vyvrcholí bizarním koncem. V tomto se tvůrcům na poli psychologie povedl úctyhodný kousek. Vše je zdánlivě nevinné a nudné. O to víc také děsivé, neboť Jeremy Irons mistrovsky ztvárnil narůstající šílenství, plíživou úzkost, závislost na drogách a stísněnost v bytě. Tento film určitě stojí za vidění, jen je bohužel jen pro určitý okruh diváků. Ti, kdo hledají zábavu a akci, se tady budou setsakramentsky nudit.

V tomto filmu jsem obdivoval hlavně parádní výkon Jeremy Ironse. Zahrál ty dvojčata vskutku bravurně - klobouk dolů, za to bych mu dal s klidným svědomím Oscara. Ten příběh obou bratrů je dost zajímavý a dobře zfilmovaný. Přiznám se, že tak divný konec jsem nečekal.

Velmi umírněný Cronenberg co do vizuálního zpracování. O to více jde do hloubky a psychologie postav. Jde o dlouhý a pomalý snímek, který může zpočátku působit zmatek v hlavních postavách, později možná nudit- není totiž jasné, jak se bude dál vyvíjet. Největším kladem filmu je Irons, jehož herecký výkon film táhne.

Na Cronenberga docela krotký snímek o dvojčatech, které spojuje nejen dokonalá identická podoba a obor gynekologie ale také stejné ženy. Rozhodně se nejedná o horor a thriller to jen jemně okusuje. Ve výsledku se jedná "jen" o drama vyprávějící o vztahu obou bratrů, které skvěle ztvárnil Jeremy Irons. Škoda, že si režisér nepřipravil nějaké překvapení nebo napětí.