Rambo 2

Oproti jedničce mnohem akčnější a "výbušnější" pokračování, kde už je hrdina neprůstřelný a nesmrtelný. Hodně scén je značně nadsazených, ale některé jsou "cool"tovní: broušení nože na začátku (a při něm skvělá hudba), chystání se na odvetu a její provedení po smrti Co Bao, "úkol je splněn" a různé další. Trochu mi tu chybí emoce, např. jak vyskočil z vybuchující lodi, měli se před jeho vynořením Co a zachráněný dívat trochu "napjatěji", po její smrti mohl ukázat něco dalšího než jen odhodlanost... Po uvedení filmu údajně prohlásil tehdejší prezident USA Ronald Reagan něco v tom smyslu, že teď ví, jaký by měl být jeho další program. V některých, zejm. exteriérových scénách, je zvláštní "měkké" světlo, které jsem snad u žádného jiného filmu nezaregistroval - pro tento typické, a rozhodně ne na škodu.

Tohle je legendární film z doby, kdy se obdobné hovadiny dabovaly jedním hlasem. Neprůstřelný americký hrdina se vydá mezi vietnamské diletanty, aby jich tam několik desítek zastřelil, či usmažil. Lítá tam jak lejno ve vířivce a nikdo se ne a ne trefit. On vystřelí jednou a deset potencionálních stánkových prodejců padne k zemi. Američané mají z Vietnamu velký mindrák. To je válka, kterou prohráli. A tak takový filmeček je flastříčkem na ztrápenou duši. Ten fil musí trochu vyznít vlastenecky. I když hrdina toho moc nenamluví, tak na konci nějaký ten vlastenecký blábol plácne.

Větší nářez a oblíbená džungle + vysvobozování zajatců z jejího pekla, druhý a stejně vydařený film jako první. Opět kult 80. let co pro mě nezestárnul.

Návrat Johna Ramba do zeleného pekla. A nejedná se ani tak o politický idealismus mírového hnutí, který byl zrazen, jako především o lidský idealismus oněch mladých mužů, bojujících ve Vietnamu za vlast (toto rčení se ostatně používá v každé americké válce dodnes), která je nejen nenechala vyhrát, ale ještě se k nim po zmanipulovaném příměří otočila zády. Sylvester Stallone tímto snímkem v podstatě změnil dějiny se suverenitou sobě vlastní. Rambo se má vypravit do Vietnamské džungle zjistit, jsou-li na pravdě informace o zajateckých táborech s vězněnými Američany. "Necháte nás tentokrát vyhrát?", ptá se Rambo plukovníka Trautmanna, který za ním s takovým požadavkem přišel do vězení. Ano, zcela zásadní otázka. Následující dění tak vzalo za své, čímž se názorně ukázalo, jaký byl přístup americké vlády k této válce a hlavně k americkým bojovníkům, které sama do této války poslala. Pouhý rok před uvedením už byl stejný námět pojat ve snímku 'Nezvěstní v boji' (1984), kde si hlavní roli střihl Chuck Norris a tak je docela nasnadě tyto oba snímky porovnat. Zajímavé také je, že na scénáři pracoval James Cameron, který měl už za sebou film 'Terminátor' (1984). Sly však údajně asi polovinu scénáře pozměnil. K zadostiučinění s americkou neslavnou válečnou etudou tímto filmovým počinem po morální stránce došlo, čímž se Sly nijak neodvrátil od myšlenky autora knihy Davida Morrela k postavě Ramba, podle které vznikl první snímek. "Chci od života jen jedno. Chci to, co každý, kdo prošel tímhle peklem. Chci, aby mě Amerika milovala tak, jako já miluji Ameriku." Film pochválil i samotný prezident Regan. On ten film vůbec zasáhl do americké politiky a liberálové na toto dílo politicky zaútočili, jako v té době snad na nic. I kritika na ničem nenechala nit suchou. To je tak, když se obyčejným filmem šťouchne do politické bolístky tak razantně, že si leckdo ani neuvědomí, že je to jen obyčejný film. Sly měl tímto snímkem výrazný komerční úspěch a dodnes je nostalgiky hrdě vyhledáván.