Richard III.

Přestože tragédie Richard III. (1592) vznikla jako svého druhu ospravedlnění tudorovského nároku na trůn, dnes ji vnímáme především jako obraz patologických ambicí a bezohledné, mrtvými lemované cesty k moci. Jako taková je samozřejmě tematicky věčná a adaptace Iana McKellena a Richarda Loncrainea je toho ideálním důkazem. Vychází z divadelní inscenace Richarda Eyrea v Národním divadle, kde v postavě proslulého hrbáče zářil Ian McKellen. A právě on, v přirozené touze přiblížit hru širšímu publiku, začal během amerického divadelního turné psát scénář k filmu, který zpočátku skromně viděl jako televizní. Rozsah projektu a zájem americké produkce nakonec vedly k filmovému zpracování, pro nějž si McKellen záměrně zvolil Richarda Loncrainea, který se Shakespearem neměl do té doby žádné větší zkušenosti, a nebyl tedy svázán divadelním kánonem. Doba? 30. léta 20. století. Vítězná občanská válka vede k ustavení standardní konstituční monarchie. Jak se ale bratr krále Richard, vévoda z Gloucesteru, začíná machiavellisticky drát k moci, období elegance, bohatství a vlády rozumu se postupně mění v nacistický stát… Volba prostředí a doby vychází z Eyreovy inscenace a je vcelku logická a mimořádně funkční. Autoři filmu se přitom zpočátku věrně drží dobových britských reálií (včetně módních šlágrů), aby pak nechali do snímku pronikat atmosféru přímo ovlivněnou Německem 30. let. Monumentální architektura, kostýmy, které jsou přesnou replikou nacistických uniforem (až na svastiku), záběrování inspirované Leni Riefenstahlovou… Mrazivá podívaná používá zhruba jen polovinu Shakespearova textu, i to ale stačí k ojedinělému zážitku, korunovanému přehlídkou mimořádných hereckých výkonů. Iva Hejlíčková Letní filmová škola Uherské Hradiště 2016