Všude dobře, doma nejlíp

Agron byl rodinou i přáteli považován za mrtvého, dokonce existovali očití svědci, kteří ho viděli zemřít na bitevním poli během kosovského konfliktu. O to větším překvapením je, když se najednou zjeví na prahu domu, kde se již jeho blízcí naučili žít bez něj. Přivítání je sice srdečné, ale krátké. Emoce jsou vystřídány praktickými problémy. Existenčně by pro rodinu bylo lepší, kdyby byl i nadále válečnou obětí, a tak je Agron milosrdným nátlakem všech nucen tlumit svou existenci až na samou hranici patrnosti. Snímek Všude dobře, doma nejlíp zručně zachycuje atmosféru poválečné společnosti, aniž bychom byť jen na chvíli opustili stísněný dům, kde společně s hrdinou prožíváme drama člověka, který se dostal do absurdně bezvýchodné životní situace. S humorem i pochopením vypráví Faton Bajraktari ve svém zralém debutu příběh muže, pro nějž je domov napůl nedobrovolným vězením, a stále častěji si klade záludnou otázku: „Je jeho návrat opravdu dobrou zprávou?“ Anna Purkrábková MFF Karlovy Vary 2016