Hollywood Boulevard

Mezi nejproslulejší historky o tom, jak se budoucí slavní režiséři domohli debutů u Rogera Cormana, patří pozadí vzniku Hollywood Boulevardu. Allan Arkush a Joe Dante pracovali pro Cormana v oddělení filmových upoutávek, které stříhali a také k nim vymýšleli nezaměnitelné pompézní komentáře plné dvojsmyslných narážek, nápaditých rýmů a květnatých popisů. Jejich upoutávky prosluly tím, že v zájmu nalákání diváků ne vždy sestávaly pouze ze záběrů z propagovaného filmu a dost z nich obsahovalo identický záběr výbuchu helikoptéry. Když se Dante s Arkushem chtěli stát režiséry, Corman jim to zamítl s tím, že přece dělají upoutávky. Šéf oddělení Jon Davison se proto s Cormanem vsadil, že udělají nejlevnější film v dějinách jeho produkční firmy New World Pictures. Dostali tedy k dispozici 60 tisíc dolarů, což byla méně než polovina obvyklého rozpočtu, a deset natáčecích dnů, přičemž po večerech museli dohánět svou práci na upoutávkách. Klíčem k úspěchu se stala jejich dosavadní praxe a důkladná znalost předchozích filmů společnosti, z nichž si vypůjčili kolem jedné třetiny materiálu do svého filmu. Arkush a Dante vymysleli vyprávění o k ledasčemu svolné vycházející hvězdičce a brakové produkční společnosti Zázrak, jejíž motto zní „Když je to dobrý film, je to zázrak". Hollywood Boulevard s nadsázkou reflektuje realitu natáčení brakových filmů a současně vzdává hold bláznům a egomanům před i za kamerou. Vedle záběrů převzatých z Cormanem produkovaných filmů - především na Filipínách točených exploatačních filmů zasazených do ženských věznic či z Cesty gladiátorů 2000 - se ve filmu objeví také spousta cormanovských memorabilií a plejáda jeho tehdejších spolupracovníků a hvězdiček malé svítivosti. Vyzdvihnout si zaslouží režisér Paul Bartel, který si s gustem střihl part nabubřelého, neadekvátně ambiciózního režiséra, a mistr malých rolí Dick Miller coby protřelý hledač talentů. Jiří Flígl Letní filmová škola Uherské Hradiště 2016