Krásné dny v Aranjuez

Překrásný letní den. Zahrada. Terasa. Za jemného letního vánku sedí ve stínu stromů muž a žena. Na obzoru v dáli se rozpíná silueta Paříže. Muž a žena se pouští do konverzace, vyměňují si otázky a odpovědi. Řeší své sexuální zkušenosti, dětství, vzpomínky, podstatu léta, rozdíly mezi muži a ženami, feminní perspektivu a maskulinní vnímání. V povzdáli, uvnitř domu s terasou, sedí spisovatel, v hlavě si vymýšlí jejich konverzaci a zapisuje ji. Anebo je to naopak? Nemůže to být tak, že tyto dvě postavy říkají spisovateli, co má psát – dlouhý závěrečný dialog mezi mužem a ženou? Krásné dny v Aranjuez režiséra Wima Wenderse je filmovou adaptací divadelní hry jeho dávného přítele Petera Handkeho. Nese podtitul „letní dialog.“ Jen v málo případech byly rozdíly mezi muži a ženami a odlišnosti v jejich očekáváních a názorech na minulost znázorněny tak jasně. A přesto – nebo možná právě proto – je jejich dialog tak uchvacující. Je to duel, je to diskuzní hra. Její zásadní podmínka? Bezpodmínečná upřímnost. Ostrava Kamera Oko