Na mléčné dráze

Emir Kusturica patří bezesporu k největším režisérským osobnostem současného filmařského světa. I tento příběh je plný symboliky a poetiky, velkou roli ve filmu hrají opět zvířata. Od jestřába věrně provázejícího hlavního hrdinu Kostu, po jeho osla (nikdy jsem ještě neviděl takhle uhánět osla s jezdcem a nákladem), až po zmasakrované stádo ovcí nebo husy ve vaně s krví. Stejně jako vždy je film plný balkánské lidové hudby a tance, to je moje parketa. Situování děje do doby jugoslávské občanské války, což je dodnes pro mě ožehavé téma z důvodu přátel na různých stranách, mě vždy velice zajímá. Ve filmu není motivace tak zdůrazněná, ale zůstává krutost a nepochopitelná nenávist. Kusturica se hlavní role ve svém vlastním filmu zhostil dobře, znám ho více v podobě, kdy se objeví jako Kosta po patnácti letech (srbský četník). Monica Bellucci je stále kočka, ale v menší roli nejvíce vynikl Predrag "Miki" Manojlovič. Jeho vysloužilý žoldák Žaga, zjizvený a se zakaleným okem, vnese do příběhu správný drive. Chvílemi si film zahrává až s pohádkovými nebo baladickými motivy, motýl ve studni, let milenců v objetí z koruny mohutného stromu atd. Film se pro mě stane dalším příběhem, na který se vždy rád podívám, i když Kusturica natočil i lepší.

Podle povídky V hadím objetí z Kusturicovy knihy Cizinec v manželství. Kratká knižní předloha je mnohem syrovější, dlouhá stopáž filmu ji rozmělňuje a učesává.